Podnikatel Milan Vinkler neuspěl s ústavní stížností proti prodloužení vazby. O dalším trvání vazby letos v dubnu a červnu rozhodovaly Okresní a Krajský soud v Ostravě. Justice podle ústavních soudců řádně zvážila všechny okolnosti a vazbu náležitě zdůvodnila.
"Stěžovatelovo tvrzení o použití vazby jako nátlakového opatření zůstává pak zcela v rovině spekulací," stojí v usnesení, které je dostupné v soudní databázi.
Vinkler se do vazby dostal loni v prosinci. Spolu se skupinou více než 20 lidí jej policisté podezřívali z krácení daní a účasti na zločinecké skupině. Trestná činnost podle vyšetřovatelů spočívala v komplikovaných transakcích s reklamními právy přes řetězec firem.
Soudy rozhodly o vazbě především kvůli obavám z Vinklerova útěku, přičemž usnesení ÚS zmiňuje některé významné okolnosti. Vinkler pobýval několik let ve Francii, má tři záznamy v rejstříku trestů, byl ve zkušební lhůtě.
Z některých svědeckých výpovědí vyplývá, že vystupoval pod jinou identitou. Při domovní prohlídce se před policisty skryl v utajené místnosti a měl u sebe doklady cizích státních příslušníků.
Ústavní soudci se uvalením vazby zabývali i letos v létě. Tehdy konstatovali, že Krajský soud v Ostravě porušil Vinklerova práva, když neveřejně rozhodl o jeho stížnosti proti vazbě a osobně jej nevyslechl. Tehdejší rozhodnutí ÚS však Vinklerovi na svobodu nepomohlo. Podle aktuálního usnesení je stále v ostravské vazební věznici.
Vinkler stál v roce 1991 u zrodu Správy prvního privatizačního fondu, z níž se později vyvinula skupina PPF ovládaná Petrem Kellnerem. Vinkler se však brzy vydal vlastní cestou. Měl problémy se zákonem. Nejprve byl souzen za podvodné obchody s lihem a v roce 2014 jej teplický soud potrestal čtyřmi roky vězení za nedovolené ozbrojování a padělání dokladů. Po odpykání poloviny trestu se dostal podmínečně na svobodu.
