Hranice mezi politikou a byznysem je v Česku velmi tenká. Z majetkových přiznání, která mají zákonodárci povinnost podat podle zákona o střetu zájmů do konce června, vyplývá, že se řada z nich čile "ohání". A jejich soukromé zisky v některých případech dokonce předčí plat poslance či senátora. On-line deník TÝDEN.CZ přináší přehled největších podnikavců.
Jako místopředseda podvýborů pro evropské fondy a pro ochranu přírody a krajiny si Pavel Vanoušek z ČSSD přijde na 67 700 korun měsíčně. To se po zdanění rovná ročnímu příjmu přes půl milionu korun.
A přesto to není hlavní položka v kolonce zisků karlovarského poslance. Vystudovaný přírodovědec má totiž jako "bokovku" živnost na testování, měření a analýzy v oblasti životního prostředí. Jen loni si tímto způsobem přivydělal půldruhého milionu korun.
"V roce 2004 jsem koupil laboratoř a od té doby podnikám společně s manželkou, která je vedená jako osoba spolupracující," vysvětlil Vanoušek. "Veškeré uvedené příjmy jsou moje i manželky dohromady, protože daňové přiznání podávám já," dodal.
I když je místopředsedou výboru pro ochranu přírody a krajiny a zároveň vlastní laboratoř zaměřenou na hygienické a ekologické měření, střet zájmu v tom nevidí. "Nikdy jsem neměl jedinou státní zakázku," obhajuje se Vanoušek.
Překládání, přednášení, hraní...
Zdaleka však není jediným tuzemským zákonodárcem, který čile podniká. Statisícová přilepšení k platu si soukromým byznysem dokáže zařídit celá řada politiků (viz grafika).
Hitem jsou zejména poradenské činnosti - daňové či ekologické. Pozadu nezůstávají ani příjmy z pronájmu realit, či samotného podnikání v realitách.
Atypický výdělek mimo senátní lavice pak představuje třeba herectví Tomáše Töpfera (ODS), překladatelství exministryně zdravotnictví Daniely Filipiové (ODS) či odborné přednášky ředitele pražské záchranní služby Zdeňka Schwarze zvoleného rovněž za občanské demokraty, jenž si takto vloni přišel na 300 tisíc korun.
A praxe, kdy politici nevěnují svůj pracovní čas pouze veřejnosti, se bojovníkům proti korupci ve státní sféře vůbec nezamlouvá. "Je to sporná věc. Na dobu, kdy jsou ve funkci, by však rozhodně měli minimálně přerušit své podnikatelské aktivity," myslí si ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka.
Zpřísnění ztroskotalo na doktorech a advokátech
Nařízení, které by poslancům a senátorům zakazovalo podnikat, se před dvěma roky dokonce pokoušeli vpašovat do zákona o střetu zájmů sociální demokraté. Jenže narazili. Vůli okleštit si své "druhé příjmy" nejevili poslanci napříč spektrem.
Ideu tehdejšího šéfa imunitního a mandátního výboru Miloslava Kaly (dříve ČSSD) smetli ze stolu s tím, že přerušení výkonu povolání by bylo problematické zejména u advokátů a doktorů.
"Principiálně to samozřejmě není správné. Kdyby to ale bylo povinné přerušit, začínali byste po skončení mandátu zcela od nuly. A to by pak bylo rázem nevýhodné chodit do politiky. Snad jedině, kdyby to byla funkce na doživotí," uvažuje Marek Benda (ODS), předseda sněmovního ústavně-právního výboru.
Hrozí konec zákona?
Ondráčka si je vědom toho, že současná úprava není zcela bez much. "Je v evropském měřítku celkem přísná. Jde ale spíše do šířky než do hloubky, jak by měla," přikyvuje.
Upozorňuje však zároveň, že v Senátu aktuálně leží prakticky protichůdný návrh. Tedy takový, který by při svém schválení mohl znamenat konec kontroly poslaneckých majetků. "Jestli projde, tak je možné, že zákon bude platit jen do konce příštího roku," hrozí Ondráčka.
Foto: ČTK, Lucie Pařízková
