Podle dat Policie ČR (PČR) bylo za rok 2021 registrováno 9518 případů internetové kriminality. Oproti předchozímu roku, kdy policisté vyšetřovali celkem 8073 skutků v této oblasti, tak jde o citelný nárůst. Stále platí, že nejrozšířenější oblastí trestných činů v rámci ostatní kriminality páchané v kyberprostoru je majetková trestná činnost, nejčastěji různá jednání kvalifikovaná jako podvod.
V online prostředí se lze setkat v podstatě se všemi trestnými činy jako v běžném životě. Nejčastěji zastoupené jsou různé formy podvodných jednání. "V uplynulém období jsme registrovali razantní nárůst případů vishingu v kombinaci s podvrhnutím telefonních čísel. Další významnou součástí jsou investiční podvody, respektive podvodná jednání s legendou investice, především do kryptoměn. Pachatelé často využívají internetové reklamy na sociálních sítích a dalších platformách a připravují velmi kvalitně, téměř profesionálně zpracované webové stránky prezentující jejich podvodnou platformu," říká Jakub Vinčálek z tiskového oddělení Policie ČR.
Rozšířeným jevem jsou také podvodné inzeráty, a to především na internetových platformách, kde podvodníci zkoušejí různými způsoby vylákat z potenciálních obětí jejich finance nebo přístup do internetového bankovnictví.
K podvodným inzerátům na internetových bazarech se v poslední době přidávají i podvodníci, kteří nefigurují v pozici prodávajícího, nýbrž kupujícího. Podvodník na internetovém bazaru projeví zájem o zboží, chce se domluvit na koupi, ale naprosto nelogicky po prodávajícím požaduje údaje, které k prostému provedení transakce nepotřebuje.
"Přestože pro zaslání platby stačí číslo bankovního účtu, zašle místo toho kupující podvodník prodávajícímu odkaz, do něhož má prodávající vyplnit číslo platební karty a její bezpečnostní údaje. Mnohdy argumentuje nakupující podvodník tím, že takto je transakce bezpečnější, což není pravda. Odeslání platby na základě čísla platební karty sice v určitých situacích možné je, ale není potřeba žádné potvrzování údajů ze strany příjemce nebo sdělování citlivých údajů typu expirace a CVC kódů, nebo se přihlašovat do svého internetového bankovnictví. Falešní kupující jsou podezřelí už tím, že v zásadě projevují zájem o dražší zboží a příliš se o jeho kvalitu a stav nezajímají a spěchají na platbu," říká Jakub Ptáčník, manažer kybernetické bezpečnosti Skupiny MONETA, s tím, že někteří podvodníci jsou ještě odvážnější a prodávajícími rovnou pošlou odkaz, za jehož pomocí z něj chtějí vylákat údaje pro přihlášení do internetového bankovnictví.
Růstu kybernetické zločinnosti se začínají věnovat i pojišťovny, které mezi své asistenční služby přidávají i ty v rámci kybernetického prostoru. "V posledních dvou letech registrujeme nárůst případů se zneužitím platebních karet, podvodnými nebo nekvalitními e-shopy, což logicky souviselo s on-line nakupováním během pandemie. Zvýšil se i počet podvodných e-mailů využívajících aktuální zvyklosti, například informace o dodání zásilky se škodlivým linkem, anebo e-mailové výzvy k aktualizaci bankovních údajů," dodala mluvčí finanční skupiny Uniqa Eva Svobodová.
Jak dále tvrdí PČR, prověřování a vyšetřování podobné trestné činnosti je zdlouhavé a nákladné. Drtivá většina finančních prostředků pocházející z kybernetické majetkové trestné činnosti je totiž přeposílaná do zahraničních peněžních institucí nebo okamžitě převedena na některou z kryptoměn. "Za uplynulé období lze pozorovat masivní využívání virtuálních měn jako prostředku k zametení stop a současně i k legalizaci výnosů z trestné činnosti," říká Jakub Vinčálek a doplňuje, že PČR předpovídá narůstající trend internetové zločinnosti s tím, že je pravděpodobné, že do kyberprostoru bude přesouvat stále více typů zločinnosti.
