Pohotovost mění tvář. K lidem budou jezdit sanitky

S horečkou a bolením kloubů už lidé napříště nepojedou noční tramvají na pohotovost, ale prostě si zavolají sanitku. V Praze by tento způsob pomoci lidem s akutními zdravotními potížemi měl fungovat už napřesrok. I ostatní kraje řeší otázku, jak zajistit pohotovostní ošetření lidem, kteří nejsou v akutním ohrožení života.

Lékařskou službu první pomoci musí mít podle pravidel vydaných ministerstvem zdravotnictví každý člověk v dosahu hodinové cesty dopravním prostředkem – třeba autem. Stačilo by tak mít jednu na okres, ve skutečnosti je ale pohotovostí mnohem víc (viz tabulka). Přitom jejich provoz přináší celou řadu problémů.

Pohotovosti do nemocnic...

Pohotovostní služba je velmi drahá, například Jihočeský kraj nebo kraj Vysočina své půlmilionové populaci přispívají částkou kolem 30 milionů korun. Podobně na tom byl ještě nedávno také Královéhradecký kraj. „Ještě před třemi lety nás to stálo asi 35 milionů korun ročně, teď je to 7 milionů,“ říká Ladislav Žabka, ředitel zdejší záchranky, která pohotovosti provozuje.

Receptem na úspory je podle něj především rušení zbytečných pohotovostí. „Do pohotovostí v menších městech kolikrát přijde jeden člověk za tři dny,“ popisuje situaci v některých z devíti pohotovostí, které kraj dnes má. Minimálně vytížené a neekonomické jsou pohotovosti i podle vyjádření představitelů Středočeského kraje.

V Královéhradeckém kraji proto už po prázdninách dojde k další změně: pohotovosti by měly provozovat nemocnice. „Čtyři z našich nemocnic jsou součástí krajského zdravotnického holdingu, ty převezmou pohotovosti od 1. září. Se státní nemocnicí v Hradci zatím jednáme, tam by ke změně mohlo dojít později,“ plánuje Žabka.

Přesun pohotovostí do nemocnic je logickým řešením. „I dneska člověka s bronchitidou pošle lékař z pohotovosti na rentgen,“ popisuje ředitel Žabka výhodu, kterou vnímá i ministerstvo zdravotnictví. Pohotovosti v nemocnicích proto už má Moravskoslezský kraj, podobný krok plánuje i Karlovarský kraj.

Na Vysočině ke změnám dojde nejspíš od příštího roku. Pohotovost tu bude poskytovat pět nemocnic provozovaných krajem a v obcích, kde se pohotovosti zruší, chce kraj posílit záchrannou službu. To by mohl být kámen úrazu, protože záchranářů je nedostatek a na mnoha stanovištích chybí už dnes.

...pacienti do sanitek

Druhým problémem pohotovostí je to, že lidé tyto ordinace často zneužívají, aby nemuseli během dne čekat u svého praktického lékaře. To je časté zejména v Praze – ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz před časem odhadl, že jen každá desátá návštěva pohotovosti je oprávněná.

Receptem na tento nešvar je podle některých odborníků placení poplatků za využití pohotovosti, Praha chce jít však ještě dál. Pohotovosti zruší úplně a nahradí je službami záchranky. Ta by měla lidem nabídnout speciální telefonickou linku, kde bude možné konzultovat potíže s lékařem, a na základě konzultace by se rozhodlo, zda k případu vyjede některá ze šesti „pohotovostních“ sanitek, nebo dokonce záchranáři. Pomohla by zejména lidem, kteří bydlí na okrajích Prahy a do stávajících pohotovostí to měli daleko.

„Tato varianta by měla podle našich propočtů stát asi 20 milionů korun. Město se ovšem ještě rozhoduje, jestli mu stačí, nebo jestli ji bude chtít rozšířit,“ popisuje průběh jednání ředitel záchranné služby Zdeněk Schwarz. Pokud by návrh byl schválen, mohl by nový systém pohotovosti v Praze začít platit už od ledna příštího roku.

Lidé si často stěžují

Dalším argumentem pro to, aby se pohotovosti zrušily, je jejich omezená pracovní doba. Obvykle totiž končí nejpozději v deset večer, a se zdravotními problémy vzniklými po této hodině lidé stejně jezdí do vzdálenějších nemocnic. Přesto se mnohdy obyvatelé menších obcí, které mají o pohotovost přijít, hlasitě brání.

Na další redukci pracovišť v Královéhradeckém kraji zareagovala například nemocnice ve Vrchlabí. „Vadí nám, že s námi kraj změny nekonzultoval. Nemocní z téměř čtyřicetitisícového Vrchlabska totiž po zrušení pohotovosti budou stejně chodit k nám," stěžuje si její ředitel Josef Šimurda. Sice prý chápe snahu ušetřit, podle něj by se ale kraje měly snažit spíš o systémovou změnu zákonů a změny neprovádět bez ohledu na názor obyvatel regionu.

Na Vysočině zase protestují starostové: „Měli bychom se sejít a společně protestovat, protože se nám to nelíbí. Nemocní z Ledečska a hlavně z odlehlých vesnic by museli jezdit až do Havlíčkova Brodu,“ postěžoval si před několika dny v regionálním tisku starosta Ledče nad Sázavou Stanislav Vrba. Z Ledče do Brodu to je asi 30 kilometrů.

Do systému lékařských pohotovostí by v budoucnu mohly zasáhnout změny zákonů, které chystá ministerstvo zdravotnictví. Zatím o nich informuje velmi nekonkrétně. „V současné době se připravují nové zákony, v nichž bude pohotovostní zdravotní péče a její financování zpřehledněno a upřesněno,“ sdělil na dotaz serveru TÝDEN.CZ David Přinesdom z tiskového odboru ministerstva.

Foto: Jan Zatorsky, Tomáš Železný