Poláci si Klausovi stěžovali na <span>protipolské Těšínsko</span>

O schválnostech českých samospráv vůči polské menšině na Těšínsku a soustavném ničení polských nápisů v obcích jednal prezident Václav Klaus se zástupci českých Poláků. Schůzka se dnes uskutečnila na Krajském úřadě v Ostravě.

Dají se během hodinového jednání vyřešit česko-polské vášně, které jsou na Těšínsku přítomny už nejméně sto dvacet let?

Sto tisíc nás popolštili

Kdo dával pozor v hodinách literatury, určitě si vzpomene, jak třeba básník Petr Bezruč plamenně hřímal proti Polákům na Těšínsku již na přelomu 19. a 20. století ("Sto tisíc nás popolštili"). V letech 1918-1920 spolu Češi a Poláci dokonce vedli o Těšínsko regulérní válku i s mrtvými vojáky na obou stranách, další vzájemnou nenávist přinesl polský zábor českého Těšínska v roce 1938.

ČTĚTE TAKÉ: Klaus krotí vášně. Ničení polských cedulí pokračuje

"S panem prezidentem jsme se shodli, že za ničením cedulí s polskými nápisy jsou excesy několika jedinců, které snad brzy pominou," řekl po jednání předseda Kongresu Poláků Józef Szymeczek, nejvyšší zástupce osmatřicetitisícové polské komunity v české části Slezska. Prezidenta však Szymeczek požádal, aby se zasadil o větší osvětu mezi českou většinou, pokud jde o vnímání sousedů polské národnosti.

Pak by prý nebyla tolik slyšet možná titěrná, nicméně dost hlasitá skupina českých nacionalistů, která ničí polské nápisy a oživila stará nacionální hesla o vyhánění Poláků z Těšínska za hraniční řeku Olši. Obdobně jako teenageři v černých uniformách v Maďarsku žádají připojení Slovenska a zrušení Trianonské smlouvy z roku 1920.

Protipolský Třinec   

"Nesrovnalosti, nebo že se někdy někde Češi a Poláci nedohodnou, že si nevyjdou vstříc, to nevidím jako věc, která je fatálním defektem," řekl Klaus po jednání v Ostravě. "Dominuje dojem, že národnostní vztahy v oblasti nejsou problémem," dodal.

Za zavřenými dveřmi si ovšem prezident vyslechl konkrétní příklady o diskriminaci polské komunity. "Popsal jsem panu prezidentovi, jakou národnostní válku vůči Polákům vede třeba třinecká radnice," informuje Szymeczek. Podle zákona je možno dvojjazyčné nápisy na vjezdech do obcí a v názvech ulic zřizovat všude tam, kde určitá menšina tvoří nejméně deset procent obyvatel. Stačí, když takový požadavek podá takzvaný výbor pro národnostní menšiny v dané obci. V Třinci sice tvoří Poláci 18 procent obyvatel, ovšem radnice zmiňovaný menšinový výbor ustavila tak, že Poláci v něm mají menšinu. "A třinecký výbor pro národnostní menšiny tak už návrh na dvojjazyčnost mohl třikrát smést ze stolu," vysvětlil Szymeczek prezidentu Klausovi.

Klaus navrhuje změnu zákona

Údajně protipolská třinecká radnice, které vládnou Češi, totiž k bojkotu polského návrhu na dvojjazyčné nápisy využila Řeka, Vietnamce, Slováka a další zástupce národností ve výboru pro národnostní menšiny. Řeků či Vietnamců přitom žije v Třinci jen hrstka. "Vyřešila by to změna zákona o obcích. Většinu ve výboru pro národnostní menšiny by měla automaticky získat nejpočetnější menšina," navrhuje předseda Kongresu Poláků. Klaus po schůzce uznal, že zákonná ochrana polské menšiny není úplně ideální a legislativní změny by soužití Čechů a Poláků ve Slezsku pomohly.

Varšava na drátě

Hlavním impulsem ke Klausově dnešní cestě bylo jeho nedávné setkání s polským prezidentem Kaczyńskim, který ničení polských nápisů na Těšínsku ostře odsoudil. Jednání v Ostravě proto sledoval i polský konzul Jerzy Kronhold, který bude o výsledku informovat Varšavu.

Foto: archiv Týden, Jacek Sikora