Smrtí dvou mladých lidí a mnohaletými tresty vězení a perzekucí dalších skončila 24. července 1949 policejní akce proti skautům, kteří se v očích tehdejšího komunistického režimu dopustili těžkého zločinu - chtěli opustit republiku. Vedlo je k tomu rozčarování z vývoje v zemi po komunistickém puči, který se mimo jiné projevil i zákazem jejich hnutí a hrozbou zatýkání.
Proti sedmi mladým lidem, kteří na radu provokatéra čekali na převaděče ve stanech na odlehlém místě nedaleko Smědavy v Jizerských horách, vyrazilo v rámci takzvané akce Jizerka nejméně sedmdesátičlenné komando příslušníků komunistického Sboru národní bezpečnosti a StB vybavené i kulomety.
Obklíčené stany nejprve prostříleli. Dva zraněné skauty pak "esembáci" na místě zastřelili - bezbranného na zemi ležícího Tomáše Hübnera výstřely do zad, tehdy 35letého skautského vedoucího Jiřího Habu, který kvůli zranění nedokázal opustil stan a podle jednoho z přeživších Radomila Raji chtěl krýt útěk ostatních střelbou z pistole, rozstříleli i se stanem kulometem. Do dalších nehybně ležících vypálili ještě několik ran. Podle Raji dalšímu vraždění zabránil pokyn jednoho z velitelů: "Klid soudruzi, neprasečte, potřebujeme i živé."
Živé potřebovali komunisté pro další z inscenovaných monstrprocesů, který nemohl skončit jinak než mnohaletými tresty v uranových dolech. Když akce Jizerka, zaměřená na diskreditaci a likvidaci skautského hnutí, skončila, nastalo v Železném Brodě, odkud skauti pocházeli, i v jizerskohorských obcích rozsáhlé zatýkání. Bylo zatčeno 40 lidí. Někteří z nich byli později propuštění. Skauti pak dostali v předem připraveném procesu za nesmyslné trestné činy od pražského soudu mnohaleté tresty, dvacet, deset a osm let v uranových dolech. Mnoho dalších, včetně těžce zraněného Raji či nezletilých chlapců z okolních obcí, kteří skautům poskytli potraviny, muselo do vězení od několika měsíců po dva a půl roku. Odsouzeným bylo v té době mezi 15 až 20 lety.
