Reforma policie, kterou připravuje ministr vnitra Ivan Langer, si pohrává s myšlenkou zapojit lidi do policejní práce. Vzkříšení Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, obdoby policejních konfidentů dneška, se však nechystá.
O policejních pomocnících se relativně stručně zmiňuje materiál Reforma policie z dílny ministra. „Jenže jde jen o popis, jak to funguje v zahraničí,“ brání se Langer. Podle ministra je kvůli historickým souvislostem nemyslitelné, aby se policejní pomocníci v takovémto pojetí znovu objevili. „To je nesmysl,“ říká. „Ministerstvo vnitra o zavedení pomocné stráže v novém neuvažuje.“
Veřejnou bezpečnost totalitního Československa doplňovali angažovaní členové takzvané Pomocné stráže. Desítky tisíc dobrovolníků – obvykle členů KSČ - se žlutou páskou PS VB přes ruku dohlíželi na spořádaný socialistický život. Dříve narození si je pamatují zejména jako horlivé práskače, kteří udávali své sousedy.
Ministrem Langerem chystaná policejní reforma se o zapojení občanů do policejní práce zmiňuje. Jako inspirace pro případnou spolupráci posloužily Francie a Velká Británie. „Ve Francii fungují Adjoint de Sécurité, tedy mladí lidé, kteří na základě kontraktu na dobu určitou slouží v uniformě a se zbraní jako pomocní pořádkoví policisté s omezenými pravomocemi. Je jich v současnosti asi 7800, zatímco příslušníků pořádkové policie je přibližně 78 tisíc, tvoří tedy značnou posilu policie při zabezpečování veřejného pořádku,“ píše se například v materiálu, který měli poslanci k dispozici.
Podle informací z ministerstva vnitra jde pouze o úvahy, a pokud by jakési občanské oddíly skutečně vznikly, jejich úloha by nejspíš byla trochu jiná. „Mohlo by jít o pomoc například v případě přírodních katastrof nebo teroristického útoku,“ vysvětluje Radek Holý z tiskového odboru ministerstva.
Foto: Tomáš Nosil, Karel Šanda
