Politici se už oklepali z úderu, kterým je v úterý překvapil Ústavní soud. Kromě mediálního protiútoku (ve sporu o termín předčasných voleb zatím slyšíme jen jednu stranu, totiž partaje a jejich sebevědomá prohlášení) ukuli i plán, jak předčasné volby přece jen uspořádat v plánovaném datu, 9. a 10. října. Může jim vyjít?
Politické strany hlučnou rétorikou zdánlivě zahnaly ústavní právníky do kouta. Předčasné volby v ohlášeném termínu jsou podle nich "veřejný zájem", a právníky chtějí uspokojit novým plánem, jak je vyhlásit. Všechno se prý dá stihnout, na datu voleb 9. a 10. října se nemusí nic měnit. Opravdu? Kdepak. Plán politiků má své nepřehlédnutelné slabiny:
1. Změnu ústavy, podle které by sněmovna mohla prezidentovi sama navrhnout své rozpuštění, plánují poslanci schválit příští úterý, 8. září. Hned druhý den by ji mohl potvrdit Senát, podepsat prezident atd. Profesor Jan Filip z Masarykovy univerzity, odborník na ústavní právo, ale tvrdí, že zrychleným projednáním ve stavu "legislativní nouze" se ústava vůbec měnit nedá. Minimálně by to byl další argument pro advokáta Jana Kalvodu, který už ohlásil, že u Ústavního soudu zpochybní i další metody, kterými politici k předčasným volbám dokličkují.
ČTĚTE TAKÉ: Soudu rozumím, řekl Havel. Ústava se měla měnit dávno
Dva ústavní soudci pochybují o odložení voleb
2. Politici se tváří, že rychlá změna ústavy řeší celý problém. To ale není pravda. Především, prezident by musel volby vyhlásit znovu (podle volebního zákona 90 dní předem), jeho rozhodnutí musí vyjít ve Sbírce zákonů. Někteří politici si to samozřejmě uvědomují, a proto navrhují přilepit ke změně Ústavy i "přechodná ustanovení", která (dočasně?) zruší devadesátidenní lhůtu ve volebním zákoně a řeknou, že všechny kroky směřující k přípravě voleb 9. a 10. října 2009 (například už odevzdané kandidátní listiny politických stran) dál platí. To už je očividně krkolomný postup a další terč pro ústavní stěžovatele. Nemluvě o tom, že si může stěžovat třeba strana, která by se rozhodla přihlásit do voleb až poté, co ve Sbírce vyjde nové, opravené rozhodnutí prezidenta o jejich vyhlášení (i když termín by zůstal stejný, 9. a 10. října).
3. Ústavní soud ohlásil, že bude o stížnosti poslance Melčáka, a tím pádem zrušení termínu předčasných voleb, jednat ve čtvrtek 10. září. Ten den může, ovšem ještě nemusí rozhodnout. Ale podle dosavadního - zatím zmrazeného - termínu voleb, čili 9. a 10. října, se mají už ve středu 9. září losovat čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky. Do stejného dne mají strany lhůtu pro odstranění závad na kandidátkách, do 10. září může krajský úřad kandidátní listinu nebo kandidáta, který nesplnil zákonné formality, vyškrtnout. Všechna volební byrokracie se přitom odvíjí od rozhodnutí prezidenta, kterým v červenci vyhlásil předčasné volby. To rozhodnutí je teď pozastavené, možná bude neplatné, možná prezident vydá nové... Další úrodná půda pro volební stížnosti.
4. Politické strany mají v rukou zdánlivě silné argumenty. Předčasné volby podle nich přinesou "silnou", "politickou" vládu, někteří dokonce odvážně tvrdí, že "stabilitu". Jenže: to bude pravděpodobně záležet spíš na tom, jestli se politici dokážou po volbách mezi sebou dohodnout; samotný výsledek voleb bude těsný. Jinými slovy, vytvořit stabilní vládu mohou politici už dnes, mohli to i po minulých, předminulých volbách... Na to nepotřebují nové volby. Není větší veřejný zájem respekt k základnímu zákonu republiky, ústavě, která se nemá účelově měnit podle přání politiků? Dobrá otázka pro Ústavní soud.
ČTĚTE TAKÉ: Ústavní soud bude o volbách jednat veřejně 10. září
Klaus a politici: Volby chceme v říjnu, změníme ústavu
5. Jediným těžko zpochybnitelným argumentem politiků jsou - peníze. Ústavní soud evidentně pochybil, když zmrazení plánovaného termínu voleb podpořil i tím, že zatím nebyly do voleb investované veřejné prostředky. Ministerstvo vnitra odhaduje dosavadní náklady asi na 30 milionů, další miliony (spíš desítky) investovaly státem štědře subvencované strany, které rozjely - v případě ČSSD bombastickou - volební kampaň. Malé strany si zase stěžují, že do kampaně investovaly všechno co mají a kdyby se měla posunout, nebudou už mít z čeho brát. Tady je slabé místo Melčákovy stížnosti: na odklad voleb je příliš pozdě, protože by to rozvrátilo svobodnou soutěž politických stran a vneslo do společnosti zmatek.
6. Soudci Ústavního soudu se do 10. září, jak jim velí soudcovská etiketa, zahalí důstojným mlčením. Mediální prostor si do té doby - pokud se z úkrytu nevynoří poslanec Melčák - pronajmou politické strany a jejich argumenty. Den pravdy ale přijde až příští čtvrtek. Takže - pokud vás volby zajímají, do té doby si, bohužel, nemůžete na 9. a 10. října naplánovat ani povinnosti, ani volný víkend.
Foto: Robert Sedmík, Jan Schejbal, Tomáš Nosil
