Manželka premiéra Pavla Topolánková se v pondělí svěřila médiím, že právě vystoupila na Kilimandžáro, nejvyšší vrchol černého kontinentu. Už potřetí se tak letos na stránkách deníků objevují zprávy o horalech a horolezcích v české politice.
"Dobrý večer, pokračuji v cestě po Tanzanii, cítím se skvěle, po návratu 9.10. ráda na Vaše otázky odpovím. S pozdravem Pavla Top." napsala v úterý v podvečer v reakci na otázky TÝDEN.CZ premiérova žena.
Pavla Topolánková se vydala do Afriky v době, kdy se její manžel věnuje svému dvouměsíčnímu synovi Nicolasovi, který se narodil místopředsedkyni sněmovny Lucii Talmanové, a čelí dotazům novinářů v kauze volvo. "Rozhodly jsme se s dcerou Janou, že by bylo hezké navštívit všechna místa na světě, která byla kolébkou civilizace. Procestovaly jsme Egypt, Mexiko, Peru," vysvětlovala v srpnu, proč se vydávají zdolat nejvyšší horu Afriky.
Poslední zářijový den Jana a Pavla Topolánkovy na vrchol Kilimandžára (5895 m n. m.) opravdu vystoupily a už druhý den se pochlubily v textové zprávě několika médiím. "Dobrý den, 30. 9. v sedm hodin jsme zdolaly Kilimandžáro, bylo to docela snadné, počasí krásné, teplota lehce pod nulou," citoval premiérovu manželku a neúspěšnou kandidátku do Senátu za Politiku 21 deník Blesk.
"Je to bezpečná procházka pro zdatnější turisty, kteří se budou v horách chovat rozumně," popisuje náročnost výpravy na Kilimandžáro Jaroslav Lhota z cestovní kanceláře Adventura. "Alfou a omegou tohoto výstupu je aklimatizace," zdůrazňuje fakt, že tělo musí být především zvyklé na pohyb v šestitisícové nadmořské výšce. A dodává, že podle jeho zkušeností jsou při zdolávání nejvyšší africké hory úspěšnější lidé ve středním věku. "Mladí lidé, kteří spěchají, si snáze uženou výškovou nemoc," vysvětluje Lhota.
Co Čech, to horolezec?
Pavla Topolánková ale není jedinou politickou osobností, která se médiím chlubí zdoláním nějaké hory. Úspěšným pokořením Mount Everestu se 18. května 2007 zapsal do tabulek pražský primátor Pavel Bém. Primátorova cesta za „splněním životního snu" budila pozornost veřejnosti už s několikaměsíčním předstihem, protože se řešilo, zda má primátor právo na dvouměsíční volno a zda je správné, aby svůj post na tak dlouhou dobu opouštěl.
Martin Bursík vrcholu Gašerbrunu (8065 m n. m.) v pohoří Karákoram začátkem srpna nedosáhl. Do Prahy se jeho výprava vrátila poté, co jeden z jejích členů tragicky zahynul. Na rozdíl od Béma předseda zelených svou výpravu tajil, takže byla veřejnost ochuzena o přímý přenos z jeho postupu, a média dokonce spekulovala o tom, že o život přišel sám Bursík.
Tragicky skončila výprava dalšího českého politika-horolezce. Někdejší ministr životního prostředí Josef Vavroušek zahynul i s dcerou v polovině března 1995 pod lavinou v Tatrách.
Hory politiky táhnou
Jako lákadlo pro novináře fungují i nižší vrcholy, nejčastěji se čeští politici veřejně vypravují na Říp. Po stopách bájného praotce Čecha pravidelně stoupají sociální demokraté, kteří první výstup uspořádali už v roce 2002, v roce 2006 je na horu doprovodil dokonce i německý kancléř Gerhard Schröder. Vrchol ale neláká jen levicové politiky, v roce 2002 se tu v rámci předvolební kampaně stavili i politici tehdejší Koalice (KDU-ČSL a Unie svobody) i tehdejší předseda ODS Václav Klaus.
Kromě toho kroky politiků směřují na Blaník, na Sněžku nebo na Kunětickou horu. Při jejím úpatí se sešla začátkem letošního září levice organizovaná KSČM. Zájem levice je o podobné akce logický: v Česku má shromažďování na táborech lidu víc než stoletou tradici, spojenou především se sociálním hnutím. Absolutními přeborníky ve zdolávání vrchů jsou ale představitelé pravicové ODA, kteří v roce 1999 vedli úplnou vrcholovou kampaň. Vystoupali nejen na Říp a Blaník, ale i na další vrcholy v příslušných regionech, a na Kleti dokonce rozdávali předvolební guláš.
Foto: profimedia,www.topolankova.cz, ČTK
