Návrh poslanců opoziční KSČM na zavedení obecného referenda u vlády zřejmě narazí. Kabinet předloze podle předběžného stanoviska pro středeční zasedání mimo jiné vytkne, že proces zrušení výsledku všelidového hlasování obchází Senát, kdyby rozhodovala přijetím ústavního zákona jen sněmovna. Ministři se pozastaví taky nad tím, že by obyvatelé v referendu mohli odvolat prezidenta.
"Postavení prezidenta republiky jako hlavy státu a ústavního činitele je natolik výjimečné, že jeho prosté odvolání na základě ústavního zákona o obecném referendu by mohlo být kvalifikováno jako porušení či zásah do jeho základních politických práv," uvádí předběžné stanovisko pro vládu.
Kabinetu se nebude líbit ani skutečnost, že návrh KSČM nestanoví hranici nutné účasti voličů pro platnost referenda. Protože pro jeho vyvolání by stačila petice s nejméně 100 tisíci podpisy, o zásadních věcech by prý mohla rozhodnout výrazná menšina obyvatel.
Předloha komunistů předpokládá, že by obyvatelé mohli rozhodovat o důležitých věcech vnitřní a zahraniční politiky kromě základních práv a svobod, zásad demokratického zřízení, daní, státního rozpočtu, soudní moci a personálních záležitostí s výjimkou odvolání prezidenta. Podle kabinetu neposkytuje ochranu před zásahy do správních řízení, předsoudního stadia trestních řízení.
Poradní referendum
Otazníky vládních legislativců budí úprava poradního referenda, kterým by vláda nebo poslanci mohli zjišťovat postoje veřejnosti. Z předlohy není podle kabinetu dostatečně jasné, zda by takové hlasování bylo závazné, nebo ne.
Předloha komunistů navíc stanoví oblasti, o nichž by se všelidové hlasování konat muselo. Patří k nim přijetí ústavy a její změny, ústavní zákony, vstup do eurozóny, vystoupení z Evropské unie a smlouvy, které by přenášely české pravomoci na mezinárodní organizace.
Záporné stanovisko už vláda dala i k předloze o obecném referendu bez výjimek, kterou podalo hnutí Úsvit. Kabinet slibuje, že do konce roku připraví vlastní návrh upravující všelidové hlasování. O předlohách Úsvitu i KSČM budou navzdory tomu rozhodovat zákonodárci. Protože jde o ústavní zákony, byla by k jejich přijetí nutná nejméně třípětinová většina poslanců a senátorů.
