Romové by měli mít vlastní politickou stranu, zaznělo v Den české státnosti u památníku v Letech u Písku, kde býval romský koncentrační tábor. K realizaci téhle myšlenky přitom zbývá jen krůček. Vznikl už přípravný výbor, scházejí se sponzoři. A hlavně je tu společný zájem: udržet tradice a hájit Romy, které prý ostatní strany i navzdory slibům přehlížejí.
Jako v případě chystaného zákona bývalé chomutovské primátorky Ivany Řápkové. "Na tenhle zákon už pamatujeme ze třicátých let a víme, co tenkrát provedl. Skončilo to Letech," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR Čeněk Růžička o normě, která má starostům měst a obcí umožnit vyhostit nepřizpůsobivé občany z jejich území.
Jak jste daleko v přípravách nové politické strany a jak by měla vypadat?
Vznikl přípravný výbor a teď se rozjedeme po republice do různých regionů a vyhledáme opravdu zapálené a důvěryhodné lidi, abychom měli své spolupracovníky po celém Česku.
S jakou ideou do toho jdete?
Ukázat občanům republiky, že Romové mají svoji hrdost, že si dokážou řešit své problémy sami a umějí to dělat průhledně a čistě. To je moc důležité. Protože víte, jak třeba dopadla ROI (Romská občanská iniciativa - pozn. aut.) a některá další sdružení. To ve společnosti vyvolalo nějaký náhled na romskou komunitu a my to chceme nějakým způsobem napravit.
A teď je právě ta nejvhodnější doba, aby taková strana vznikla. Protože tady musí být někdo, kdo bude urychleně reagovat na různé excesy, které se tady budou stále opakovat.
A jak by měl vypadat program strany? Co si dáváte za cíl?
Za dobu od revoluce v roce 1989 značně utrpěla romská kultura. A to je dost důležitý cíl naší strany: vrátit ji Romům a některým romským rodinám, protože o ní velmi málo vědí. A cílem zakladatelů politické strany teď také je snaha najít mezi romskými vysokoškoláky vhodné osobnosti, tlačit je dopředu a předat jim to. Tak aby za několik let vedli takovou politickou stranu mladí a vzdělaní lidé.
Nebylo by pro Romy jednoduší angažovat se v rámci stávajících politických stran než se snažit s nimi soupeřit?
O tom jsme také uvažovali. Ale profilují se takovým způsobem, že jim nevěříme. Sociální demokracie tady v jisté době dávala Romům najevo, že za nimi stojí. A teď se projednává v poslanecké sněmovně zákon, který je na hraně s ústavou, v rozporu s ústavou, a vypadá to tak, že osmdesát procent poslanců s tím zákonem souhlasí.
Který zákon máte konkrétně na mysli?
Zákon o trvalém pobytu. O tom, že budou moci starostové zakázat některým romským rodinám vstup do svého regionu. Na tenhle zákon už pamatujeme ze třicátých let a víme, co tenkrát provedl – skončilo to Letech. V třicátých letech byl tenhle zákon přijat, tím se nastartovala u veřejnosti větší nevraživost vůči Romům, nabývala na síle a projevilo se to pak chováním českých dozorců v koncentračním táboře Lety a Hodonínek u Kunštátu. To byl z jejich strany vyloženě sadismus.
Kde se chcete angažovat? V komunální politice? Nebo i na celostátní úrovni?
Samozřejmě musíme být realisté. Nejsme lidi, kteří by měli tiskárny na peníze, a musíme to dělat tak, abychom na to finančně stačili. To znamená, že se v prvopočátku budeme věnovat víc regionální politice, aby se naši alespoň ve dvou třech městech dostali do zastupitelstva. Musíme začínat od píky. Nemůžeme si dovolit hned dělat velkou politiku.
Máte už nějaké sponzory?
Máme malinko něco přislíbené. Kdyby ne, nemohli bychom s tím začínat. Prozatím je to však ve fázi přípravy a nebudeme to prozrazovat. Doufáme, že když ukážeme Romům, že opravdu to myslíme upřímně s "Romákama", tak že se i někteří romští podnikatelé rozhodnou nás podpořit.
A jak chcete přesvědčit Romy, aby chodili k volbám a víc se zapojili?
Tím, že se jim budeme představovat, budeme s nimi hovořit. Upřímně a jejich jazykem. A tím, že pro Romy v téhle zemi také něco dokážeme. Já kupříkladu už od 70. roku nezištně pomáhám obětem nacismu. Snažím se, aby zmizel z místa koncentračního tábora Lety prasečák. A i jinak pomáhám. Romové to dobře vědí. A i další lidé z přípravného výboru – to jsou všechno lidé, kteří nemají máslo na hlavě, jsou důvěryhodní a to je moc důležité.
