Americký radar nemá jistou podporu u poslanců

Americký radar v Brdech rozděluje českou politickou scénu. Postoj parlamentu, respektive hlavně sněmovny k návrhu na radar zůstává nejasný. Opozice, která má téměř polovinu z 200 poslaneckých mandátů, je proti. Objevují se sice spekulace, že vládě by s prosazením radaru mohli pomoci někteří bývalí poslanci sociální demokracie, výhrady k americké stanici ale zaznívají i z koaličních řad.

Sociální demokraté spolu s komunisty doufají, že se jim podaří spolu s vnitrokoaličními kritiky schválení smluv zabránit.

Zelení chtějí, aby parlament smlouvy ratifikoval až poté, co bude znám nový americký prezident a jeho postoj k projektu protiraketové obrany ve střední Evropě. Lidovec Ludvík Hovorka si navíc myslí, že na nového amerického prezidenta by měla česká vláda počkat i s podpisem smlouvy. "Nechápu nutnost podpisu. Pár měsíců před americkými volbami," řekl.

Domnívá se také, že Češi by měli počkat i na to, jak dopadnou jednání USA s Polskem, kde chtějí Američané umístit základnu s antiraketami. Poláci podle Hovorky uvažují racionálně, takže projekt považují za zvýšení rizika pro svou zemi a žádají posílení bezpečnosti, například umístěním střel Patriot na polském území. Také ohrožení Česka se podle Hovorky zvýší, pokud republika na radar kývne. "Je otázka, v jakém stavu je naše protivzdušná obrana třeba," dodal poslanec lidovců. Zopakoval, že o svém postoji k česko-americkým smlouvám rozhodne, až si je prostuduje.

U poslanců to bude mír radar těžší

Poslankyně Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková již dříve uvedly, že s umístěním základny nesouhlasí. Pochybnosti o výstavbě základny má dále i místopředseda zelených Ondřej Liška.

Při schvalování smluv o radarové základně bude parlament zřejmě absolvovat dvojí typ hlasování. Zatímco k přijetí hlavní smlouvy bude asi stačit většina z přítomných zákonodárců v každé z parlamentních komor, pro souhlas s pobytem amerických vojáků v České republice bude vláda pravděpodobně potřebovat absolutní většinu všech zákonodárců, tedy 101 poslaneckých hlasů a 41 senátorů.

Zatímco v Senátu, jemuž dominuje občanská demokracie, zřejmě nebude mít kabinet se získáním potřebné většiny problém, v dolní komoře je situace pro zastánce radaru mnohem obtížnější. Vzhledem k odporu některých koaličních poslanců se zdá, že vláda bude potřebovat hlasy hned několika zákonodárců stojících mimo koaliční strany.

Nejčastěji se hovoří o tom, že hlasy pro radar by mohli dodat nezařazení členové sněmovny, jde o bývalé sociální demokraty. Socialisté přišli od voleb již o čtyři poslance - Miloše Melčáka, Michala Pohanku, Evžena Snítilého a nejnověji o Petra Wolfa. Špičky sociální demokracie věří, že nikdo další už sociálnědemokratický klub neopustí.

Snítilý již koncem února řekl, že s ním kabinet při prosazování radaru počítat nemůže. "Zastávám k radaru stejné stanovisko jako sociální demokracie," prohlásil tehdy. Melčáka s Pohankou se dnes nepodařilo zastihnout. Wolf v pondělí uvedl, že se rozhodne na základě konkrétního znění česko-amerických smluv. Tak by ale podle něj měl postupovat každý zákonodárce. "To snad platí pro každého poslance, že by měl hlasovat o tom, co si přečte a co viděl. Nemyslíte?" prohlásil.

Foto: Lucie Pařízková, Tomáš Nosil