O pozměňovacích návrzích k elektronické evidenci tržeb (EET) bude vládní koalice jednat ještě krátce před jednáním Poslanecké sněmovny. ANO zřejmě ustoupí po dohodě s ČSSD od návrhů na změny v EET. "Budeme se snažit zákon nechat ve stávající podobě," řekl po jednání koaliční rady předseda sněmovního klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) doufá v to, že kvůli neshodě na EET nepadne celý daňový balíček.
Lidovci, kteří přišli s vlastními změnami v EET, jsou podle svého místopředsedy Jana Bartoška postaveni do nepříjemné situace, kdy mají volit mezi svými návrhy a padnutím celého balíčku daňových změn. Ten obsahuje i priority, které KDU-ČSL prosazuje.
"Domluvili jsme se, že se k tomu ještě vrátíme, protože sociální demokraté na EET nechtějí měnit nic. Návrh z naší strany ohledně paušální daně nechtějí, návrhy KDU-ČSL ohledně výjimek nechtějí podpořit ani v ČSSD, ani my. Doufejme, že to proběhne tak, aby nebyl ohrožen celý daňový balíček," uvedl Babiš. S návrhem změn přišel v prosinci, za což sklidil kritiku z řad ČSSD.
Balíček, jenž například zvyšuje daňové slevy na druhé a další děti, které podporují lidovci, budou poslanci schvalovat v tomto týdnu, pravděpodobně ve středu. Hlasování o normě bude vedle novely o střetu zájmů jedním z nejsledovanějších bodů schůze. Rozpočtový výbor žádné pozměňovací návrhy týkající se výjimek z elektronické evidence tržeb nepodpořil. Podali je poslanci vládní KDU-ČSL i Babiš. Pravice chce celý systém úplně zrušit. Požaduje také snížení sazeb daně z přidané hodnoty.
Protože podle Babiše není jasné, jak bude opozice hlasovat, chce, aby se koalice před hlasováním dohodla na společném postupu. Jednání se uskuteční v den hlasování sněmovny. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po jednání uvedl, že shoda panuje na tom, že vládní poslanci nepodpoří návrhy opozice mířící ke změnám daně z přidané hodnoty. Aby "nedošlo k hlasovací nehodě", je i podle něj třeba domluvit se na společném hlasování.
"Jako koaliční partneři jsme se dostali do nepříjemné situace," komentoval vývoj místopředseda KDU-ČSL Bartošek s tím, že ANO podmiňuje schválení celého balíčku tím, že lidovci ustoupí od svých návrhů na změny v EET.
Vládní daňový balík v původně předložené podobě zvyšoval hlavně daňové slevy na druhé a další dítě a zpřísňoval podmínky pro získání daňového bonusu. Zahrnoval změny v sedmi daňových zákonech. Protože se jeho projednávání zdrželo, doporučil rozpočtový výbor posunout jeho účinnost až na 1. dubna a také podpořil návrh, aby bylo možné vyšší daňové slevy využít zpětně už od počátku roku.
Koalice chce přehlasovat senátní veto rozpočtové odpovědnosti
Vládní koalice bude ve sněmovně hlasovat pro zákon o rozpočtové odpovědnosti, jak ho už jednou poslanci schválili, a současně nechá připravit jeho novelu. Novinářům to po jednání lídrů ČSSD, ANO a KDU-ČSL řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Senátoři včetně zástupců vládní sociální demokracie koncem listopadu návrh zákona označili za neústavní ve vztahu k obcím či krajům a odmítli ho schválit. Pokud sněmovna senátní veto přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud.
"Dohodli jsme se na tom, že by koalice podpořila ten návrh tak, jak ho schválila Poslanecká sněmovna. Následně by ministerstvo financí připravilo následnou novelu, která by reagovala na některé připomínky měst a obcí," uvedl Sobotka.
Návrh počítá s tím, že pokud by zadlužení veřejných rozpočtů překročilo 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady by musely přijmout nápravná opatření. Zatímco vláda by musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.
Záměr obrátit se na Ústavní soud avizoval v listopadu například předseda senátorů ČSSD a bohumínský starosta Petr Vícha. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil tehdy připomněl, že není možné běžným zákonem omezovat ústavou zaručené právo obcí a krajů územních celků na vlastní rozpočet. Poukázal na to, že nová pravidla měla mít původně formu ústavního zákona, vláda se na něm ale nedokázala ve sněmovně s opozicí shodnout.
Vládní koalice bude ve sněmovně hlasovat pro zákon o rozpočtové odpovědnosti, jak ho už jednou poslanci schválili, a současně nechá připravit jeho novelu. Novinářům to po jednání lídrů ČSSD, ANO a KDU-ČSL řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Senátoři včetně zástupců vládní sociální demokracie koncem listopadu návrh zákona označili za neústavní ve vztahu k obcím či krajům a odmítli ho schválit. Pokud sněmovna senátní veto přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud.
"Dohodli jsme se na tom, že by koalice podpořila ten návrh tak, jak ho schválila Poslanecká sněmovna. Následně by ministerstvo financí připravilo následnou novelu, která by reagovala na některé připomínky měst a obcí," uvedl Sobotka.
Návrh počítá s tím, že pokud by zadlužení veřejných rozpočtů překročilo 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady by musely přijmout nápravná opatření. Zatímco vláda by musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.
Záměr obrátit se na Ústavní soud avizoval v listopadu například předseda senátorů ČSSD a bohumínský starosta Petr Vícha. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil tehdy připomněl, že není možné běžným zákonem omezovat ústavou zaručené právo obcí a krajů územních celků na vlastní rozpočet. Poukázal na to, že nová pravidla měla mít původně formu ústavního zákona, vláda se na něm ale nedokázala ve sněmovně s opozicí shodnout.
Vládní koalice bude ve sněmovně hlasovat pro zákon o rozpočtové odpovědnosti, jak ho už jednou poslanci schválili, a současně nechá připravit jeho novelu. Novinářům to po jednání lídrů ČSSD, ANO a KDU-ČSL řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Senátoři včetně zástupců vládní sociální demokracie koncem listopadu návrh zákona označili za neústavní ve vztahu k obcím či krajům a odmítli ho schválit. Pokud Poslanecká sněmovna senátní veto přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud.
"Dohodli jsme se na tom, že by koalice podpořila ten návrh tak, jak ho schválila Poslanecká sněmovna. Následně by ministerstvo financí připravilo následnou novelu, která by reagovala na některé připomínky měst a obcí," uvedl Sobotka.
Návrh počítá s tím, že pokud by zadlužení veřejných rozpočtů překročilo 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady by musely přijmout nápravná opatření. Zatímco vláda by musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.
Záměr obrátit se na Ústavní soud avizoval v listopadu například předseda senátorů ČSSD a bohumínský starosta Petr Vícha. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil tehdy připomněl, že není možné běžným zákonem omezovat ústavou zaručené právo obcí a krajů územních celků na vlastní rozpočet. Poukázal na to, že nová pravidla měla mít původně formu ústavního zákona, vláda se na něm ale nedokázala ve sněmovně s opozicí shodnout.
