O azyl v Evropské unii loni požádalo více než 626 tisíc lidí. Ve srovnání s předchozím rokem jejich počet vzrostl o 44 procent. Do Česka jich zamířilo pouhých 1145, tedy 0,2 procenta celkového počtu. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat.
Největší počet žadatelů o azyl zamířil do Německa. Usadit se tam chtělo 202 700 z nich. Severozápadní soused Česka tak má na celkovém počtu podíl 32 procent. Hned za Německem následovalo Švédsko s 81 200 žadateli a podílem 13 procent, Itálie (64 600 žadatelů, podíl 10,3 procenta) a Francie (62 800 žadatelů, podíl 10 procent).
Při přepočtu na počet obyvatel je největší počet azylantů v Německu, 8,4 žadatele na tisíc obyvatel, Maďarsku, 4,3 žadatele na tisíc obyvatel, a Rakousku, 3,3 žadatele na tisíc obyvatel. V Česku to bylo pouhých 0,1 žadatele na tisíc obyvatel.
Nejvyšší počet žadatelů pocházel z válkou zmítané Sýrie, 122 800, a Afghánistánu, 41 300. V Česku tvořili největší počet žadatelů o azyl Ukrajinci a podílem 45 procent. Syřani byli na druhém místě s devítiprocentním podílem. Celkem byl loni přiznán azyl 162 770 žadatelům, většině z nich ze Sýrie. V Česku uspělo tisíc žadatelů.
S přílivem žadatelů o azyl ovšem přicházejí i problémy. Například Německo takovou vlnu zaznamenalo podle serveru Euroskop.cz naposledy v 90. letech v době války na Balkánu. Německá města se již potýkají kvůli příliš vysokému počtu příchozích cizinců s problémy. Ministr vnitra Thomas de Mazière proto usiluje o změnu azylové politiky EU a volá po rovnoměrnějším rozdělení břemene napříč osmadvacítkou. "Není možné, aby čtyři nebo pět zemí přijímalo největší počty uprchlíků," uvedl podle Euroskopu Thomas de Mazière. "To nenaplňuje celoevropskou solidaritu, kterou urgentně potřebujeme," dodal. Česká republika zastává ovšem názor, že by přijímání migrantů mělo být dobrovolné.
