Česko a Bulharsko se shodují v nutnosti najít celoevropský kompromis při řešení migrace i v tom, že je potřeba, aby jednotlivé členské země Evropské unie měly větší vliv při rozdělování financí z kohezních fondů EU. Po pondělním jednání s bulharským premiérem Bojkem Borisovem, jehož země nyní předsedá Evropské unii, to v Sofii řekl český premiér Andrej Babiš. Kvóty na přerozdělování migrantů označil za "absolutně nepřijatelné".
Babiš do Sofie vyrazil především proto, aby jednal o prioritách bulharského předsednictví v Radě EU, které bude trvat do konce června. Bulharsko za ně označilo bezpečnost, stabilitu a solidaritu. "Jsem velice rád, že máme na tato témata stejný názor," uvedl český premiér po jednání.
Za jeden z hlavních okruhů rozhovoru s Borisovem označil Babiš migrační politiku. Podle něj je nutné, aby členské země EU našly v této záležitosti kompromis. Podle Babiše je "nepřijatelné", aby došlo k přehlasování některých států jako v roce 2015, kdy většina členských zemí proti vůli Česka, Polska, Maďarska a Rumunska kvóty schválila. Kvóty na přerozdělování migrantů jsou podle českého premiéra "neefektivní" a "rozdělují Evropu". "Spoléháme na bulharské předsednictví, že najdeme konsenzus," dodal Babiš.
Borisov potvrdil, že cílem bulharského předsednictví je dosáhnout v oblasti migrace "rozumného kompromisu". Jeho součástí by podle něj mohla být mimo jiné střediska pro migranty na území Turecka či Libye.
Důležitým bodem jednání s bulharským premiérem byl podle Babiše také rozpočet EU a kohezní fondy. On i bulharský premiér vyjádřili přání, aby měly vlády jednotlivých členských zemí unie větší vliv na to, kam peníze z fondů soudržnosti poputují. "My víme doma, jak ty peníze nejlépe použít," řekl předseda české vlády.
Po jednání s Borisovem český premiér rovněž podpořil vstup Bulharska do schengenského prostoru. Balkánská země, která je členem EU od roku 2007, už v roce 2011 splnila formální kritéria pro tento vstup. "Podporujeme jednoznačně vstup Bulharska do "schengenu"," řekl Babiš s tím, že nechápe, proč je členem prostoru volného pohybu Řecko, ale nikoli Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.
Babiš svému bulharskému protějšku také poděkoval, že v rámci svého předsednictví v Radě EU balkánská země zorganizuje summit o dvojí kvalitě potravin, na kterou dlouhodobě upozorňují země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Tato schůzka by se měla konat 30. dubna v Sofii a Česko na ni podle Babiše vyšle přinejmenším ministra.
Česko-bulharské vztahy označil Babiš za "velice dobré". Také podle Borisova neexistují ve vzájemných stycích nevyřešené otázky a přátelství mezi Prahou a Sofií je "hluboké".
Po skončení tiskové konference, na které novináři nesměli pokládat dotazy, se jeden z bulharských žurnalistů Borisova přece jen zeptal na téma, které podle místního tisku v souvislosti s Českem zajímá Bulhary asi nejvíce - prodej bulharských aktiv české energetické společnosti ČEZ. "To není naše téma," řekl zjevně rozezlený bulharský premiér a odešel. Babiš už před odletem z Prahy uvedl, že o ČEZu v Bulharsku jednat nebude.
ČEZ se loni dohodl na prodeji bulharské černouhelné elektrárny Varna firmě SIGDA a dál hledá kupce pro další bulharské aktivity. Z Bulharska chce odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady a také proto, aby se mohl soustředit na Česko a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako jsou Německo a Francie.
Český podnik vstoupil na bulharský trh koncem roku 2004, obsluhuje tam přibližně tři miliony zákazníků. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě. Reagoval tak na zásahy bulharských institucí, které prý jeho podnikání v zemi poškozují, a na dlouhodobě kritickou situaci na místním energetickém trhu. Firma vznesla nároky v řádu stovek milionů eur.
