Obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci, jak navrhli poslanci ČSSD, projedná kabinet Andreje Babiše (ANO). Vládní legislativci na základě stanovisek ministerstev doporučili, aby se k předloze o zrušení takzvané karenční doby vláda postavila záporně. O novele zákoníku práce rozhodnou zákonodárci.
Zrušení karenční doby by podle podkladů pro ministry vedlo k nárůstu nemocnosti, čímž by se snížily rozpočtové příjmy i příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění. V souvislosti s tím, že ČSSD zároveň navrhuje snížení nemocenských odvodů zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu, by státní rozpočet přišel podle podkladů až o tři miliardy korun ročně.
Zaměstnanci by podle novely sociálních demokratů dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu. Snížení odvodů navrhli v souvislosti s tím, že náklady by nesl zaměstnavatel. Předloha se týká také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Obdobné snahy v minulých volebních obdobích neuspěly.
Záporně se k novele postavila například ministerstva financí a práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce vyčíslilo přímý dopad na zaměstnavatele v příštím roce 2,9 miliardy korun, při očekávaném zvýšení nemocnosti 5,1 miliardy korun.
Babiš v souvislosti s debatami o nové vládě s ČSSD s podporou KSČM nedávno uvedl, že je ochoten o zrušení karenční doby vyjednávat. Podmínkou je podle Babiše zavedení elektronické neschopenky, která by zabránila zneužívání nemocenské.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která ale nenastala. Sněmovna tehdy návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM, zamítla. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté úpravu nechali v platnosti.
