Bývalí poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka s konečnou platností nebudou potrestáni v údajné korupční kauze. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti pravomocnému zprošťujícímu verdiktu. Zároveň jako nedůvodnou zamítl stížnost pro porušení zákona, kterou v neprospěch obou mužů podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Obžaloba tvrdila, že Bárta dal tehdejším stranickým kolegům z Věcí veřejných Škárkovi a Kristýně Kočí 170 tisíc a 500 tisíc korun za to, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy ve straně. Škárka údajně úplatek přijal a část peněz také použil. Bárta se hájil tím, že Škárkovi a Kočí peníze jen půjčil. Verzi o půjčkách nyní potvrdil také Nejvyšší soud.
"Trvalo tři roky, než jsem byl definitivně očištěn. U soudu prokázaná křivá výpověď Škárky proti mně však státní zastupitelství nezajímá," reagoval na výsledek soudu Bárta na své internetové stránce. Připomněl, že Věci veřejné si o víkendu volí nové vedení. "Máme sice jen čtyři poslance (kandidovali za Úsvit), ale i to stačí, protože terminátora nemůžete zastavit," uvedl na webu.
Také Škárka rozhodnutí soudu vítá. Kauza podle něj trvala poměrně dlouho. "Ale na druhou stranu jsem stále přesvědčen, že ze strany Víta Bárty šlo o podplácení poslanců a měl být pravomocně potrestán," uvedl v prohlášení. Policejní vyšetřování bylo podivné a soudní proces byl manipulativně vedený, uvedl Škárka. "Celý průběh procesu, který definitivně ukončil svým verdiktem Nejvyšší soud, je špatnou zprávou veřejnosti, aby nenahlašovala úplatky," dodal bývalý poslanec.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na tiskové konference v Praze uvedl, že nezbývá než respektovat rozhodnutí Nejvyššího soudu. "Ale ta ostuda, která byla způsobena, nezmizí, byť už zmizela z parlamentu strana Věci veřejné," řekl novinářům Sobotka.
Okolnosti, za nichž byly obě půjčky uzavřeny, představovaly podle NS uplatnění svobodné vůle smluvních stran. Není přitom významné, že smlouvy nebyly uzavřeny písemně a věřitel si s dlužníky nedohodl dobu splatnosti, výši splátek ani úroků. Bárta podle NS neposkytoval peníze jako podnikatel, nýbrž z dobré vůle, snažil se prý kolegům pomoci vyřešit jejich problémy. Přinejmenším Škárkovi takto půjčil i v minulosti.
"K tomu přistupuje fakt, že oba dlužníci byli v té době poměrně blízcí kolegové obviněného, spoluposlanci ze stejné politické strany (Věci veřejné), takže mezi nimi šlo o vztah srovnatelný se vztahem mezi kamarády, přáteli či rodinnými příslušníky," uvedl mluvčí NS Petr Knötig. Dovolání ohledně Bárty proto NS odmítl jako zjevně neopodstatněné. U Škárky NS konstatoval, že podání dovolání nepřipouštěl trestní řád.
Obvodní soud pro Prahu 5 původně vyměřil Bártovi 18 měsíců vězení s odkladem na 2,5 roku. Škárka dostal tři roky nepodmíněně za to, že z Bárty vylákal peníze, aby ho diskreditoval. Městský soud však vrátil případ obvodnímu k novému projednání se závazným právním názorem, podle kterého se Bárta ani Škárka nedopustili protiprávního jednání.
Obvodní soud je proto zprostil obžaloby, loni v březnu osvobozující rozsudek potvrdil městský soud. V mezičase ještě NS rozhodl o částečném vynětí Bárty z pravomoci orgánů činných v trestním řízení pro skutky, které se odehrály ve sněmovně.
Poslední možností, jak rozsudek zvrátit, bylo Zemanovo dovolání. Žalobci trvali na tom, že peníze od Bárty "nebyly půjčky a dával je s konkrétním cílem ovlivnit jejich chování v rámci utváření svobodné politické soutěže". Stížnost pak z podnětu soudce obvodního soudu Jana Šotta sepsala také ministryně spravedlnosti, která ovšem nemohla jejím prostřednictvím zhoršit postavení obou politiků.
Bárta loni neúspěšně kandidoval do sněmovny za Úsvit přímé demokracie v Plzeňském kraji. Na konci října byl krátce zatčen policií. Podezírá jej z toho, že v roce 2009 navedl agenta Bezpečnostní informační služby k vynesení citlivých dokumentů. Kvůli trestnímu stíhání pak v listopadu rezignoval na funkci předsedy Věcí veřejných.
