Sněmovna ani ve třetí etapě nedokončila schvalování zákona o církevních restitucích. Vrátí se k němu až v červenci. Rozhodla o tom v pátek na závěr své červnové schůze po tříhodinovém projednávání vládního návrhu, který vyplnili jeho často opakovanou kritikou zejména levicoví poslanci. Zástupci ČSSD, KSČM i VV také neúspěšně navrhovali odklad projednávání až do začátku září.
Ukončením schůze, pro které byli i zástupci vládních stran, sněmovna fakticky vyhověla sociálním demokratům, kteří se rozhodli zdržovací taktikou přimět sněmovnu odložit schvalování až na příští schůzi tak, aby se poslanci k zákonu po očekávaném senátním vetu znovu vrátili až v září. Podle kuloárových informací prý už v červenci nebudou opoziční frakce bránit tomu, aby sněmovna zákony schvalovala i mimo vyhrazený termín, tedy ve středu a v pátek maximálně do 14 hodin.
Šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc na tiskové konferenci po ukončení schůze sněmovny řekl, že ČSSD splnila svůj úkol tím, že zabránila hlasování o restitucích již při této schůzi. Podstatné pro ČSSD je, že po vetu v Senátu, kde mají sociální demokraté většinu, bude sněmovna o restitucích opět jednat až v září. Obstrukce při červencové schůzi sněmovny ale zcela nevyloučil.
Dolní komora zahájila schvalování zákona už minulý pátek, kdy se do kritiky zákona a zejména katolické církve pustili především komunističtí poslanci. Pokračovala ve středu a v pátek se do debaty zapojili převážně sociální demokraté.
Opozice zpochybňuje rozsah vydávaného majetku i výši náhrad, které chce ČSSD spolu s Věcmi veřejnými zrušit. Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.
Poslanec ČSSD Břetislav Petr doporučil vrátit zákon k novému projednání ve výborech. Vláda totiž podle něj "velkoryse navýšila cenu pozemků určených k navrácení" a není jasné, jak k ceně dospěla. Michal Babák jménem Věcí veřejných podmínil podporu zákonu přijetím pěti úprav. Chce mimo jiné zrušit osvobození církví od daní z příjmů a z převodu nemovitostí v případě prodeje nemovitostí nebo prodloužit lhůtu k přezkoumání majetkového nároku církve ze tří na šest měsíců. Neúspěšně navrhoval odložit schvalování zákona do 5. září. Stejný požadavek se stejným výsledkem vznesl po hodině i předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
Koalice už ve středu, byť až na třetí pokus, odmítla podobnou snahu Vladimíra Koníčka (KSČM) o odklad do 4. září. V pátek pak nevyhověla další Koníčkově žádosti přerušit projednávání do doby, než vláda sněmovně předloží návrhy prováděcích předpisů k zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi. Poslanec také poukazoval na rozdíly v rozsahu navraceného majetku podle zákona a zjištěním církevní komise ministerstva kultury.
ČSSD si v pátek vypomohla i transparenty, které umístila před své poslanecké lavice. Stálo na nich "Stop předraženým církevním restitucím", "Vláda na restituce peníze má, na důchody ne" nebo "Nejde o věřící, jen o peníze a majetek".
Šňůru opozičních výhrad nakrátko přestřihl pouze František Laudát (TOP 09), který se ohradil vůči přístupu levice. "Brnkáte na ty nejhorší city v téhle společnosti," prohlásil a zmínil například závist. Obvinil ČSSD, že bere církevní restituce jako téma před podzimními volbami. "Při posledních krajských volbách také neříkala příliš, co chce, ale co nechce," podotkl.
