Místopředseda Evropského parlamentu Othmar Karas a šéf tamního zahraničního výboru Elmar Brok chtějí, aby Evropská komise "rychle prověřila", zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám. Uvedli to v úterý v tiskovém prohlášení vydaném pod hlavičkou největší frakce v EP - Evropské lidové strany. Oba poslanci se domnívají, že vláda bez podpory parlamentu podkopává nejen stabilitu země, ale také nerespektuje principy lisabonské smlouvy o reformě EU. Prezident Miloš Zeman jim vzkázal, že by se měli nejprve seznámit s českou ústavou.
"Vláda je odpovědná parlamentu," prohlásil Karas. Dvojice europoslanců v prohlášení mimo jiné uvedla, že komise by měla situaci v České republice rychle prověřit jako "strážkyně smluv" o EU. Podle Karase je třeba podrobit nezávislé kontrole dodržování státoprávních principů a základních evropských hodnot.
"Když se někde objeví otázka, zda se v některé členské zemi neděje něco, co není slučitelné s těmito hodnotami, pak to musí Evropská komise prověřit. Nikdo jiný v tom nemůže být soudcem," doplnil později mluvčí Evropské lidové strany Daniel Köster.
Miloš Zeman v Červeném Kostelci na Náchodsku, kde navštívil hospic, připomněl, že podle ústavy prezident jmenuje předsedu vlády, který sestavuje kabinet. Vláda pak musí do 30 dnů od jmenování požádat Sněmovnu o důvěru. "Přál bych tedy místopředsedovi Evropského parlamentu, aby dříve, než bude mluvit, se seznámil s ústavou České republiky," řekl Zeman. Vyjádření českého prezidenta podle mluvčího Köstera nechtějí Karas ani Brok komentovat.Jejich iniciativu odsoudil i šéf delegace ČSSD v Evropském parlamentu Richard Falbr. "Prezident ČR Miloš Zeman postupuje v souladu s ústavou, i když neortodoxně. Evropská unie nemá vůbec žádný důvod na iniciativu těchto dvou poslanců reagovat," uvedl v tiskovém prohlášení Falbr.
Po pádu středopravé vlády premiéra Petra Nečase pověřil prezident Zeman k nelibosti parlamentních stran Jiřího Rusnoka sestavením úřednické vlády. Rusnok ale v parlamentu podporu nemá jistou. Bývalá vládní koalice Zemana ostře kritizovala, neboť chtěla nový kabinet sestavit sama. Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přirovnal Zemanovo počínání ke způsobu, jakým se nacisté v Německu v roce 1933 chopili moci.
Jedním z posledních případů, kdy Evropská unie kritizovala vnitřní vývoj v některé z členských zemí, byla počátkem července zpráva Evropského parlamentu, kritizující vývoj v Maďarsku od roku 2010, kdy se vlády ujal konzervativní premiér Viktor Orbán. Podle europoslanců se jím vedený kabinet dopustil řady prohřešků proti základním demokratickým principům, včetně nerespektování práv menšin, svobody vyznání, nezávislosti justice a sdělovacích prostředků. Jednalo se hlavně o změny ústavy.
Orbánova vláda o den později předložila maďarskému parlamentu ke schválení rezoluci, podle níž naopak Evropský parlament konal proti evropským hodnotám a narušil svrchovanost Maďarska.
Mimořádně tvrdý postoj zvolila unie v minulosti vůči Rakousku, kde v lednu 2000 usedli do vlády zástupci nacionalistické strany Svobodných, vedené Jörgem Haiderem. Ostatní členské země unie - tehdy 14 států - kvůli tomu zmrazilo na více než sedm měsíců bilaterální vztahy s Rakouskem. K postoji zemí EU se tehdy přidala i ČR, ačkoliv ještě nebyla členskou zemí unie. V čele české vlády stál tehdy Miloš Zeman.
Othmar Karas byl do roku 1999 vysokým představitelem rakouských lidovců, kteří o rok později vytvořili se Svobodnými koalici. Že by se za iniciativou místopředsedy EP mohla skrývat nějaká odveta za někdejší postoj Zemanovy vlády vůči Rakousku, ale mluvčí Köster rezolutně odmítl.
V polovině 90. let kritizovala EU formou demarší také politický vývoj na Slovensku, v jehož čele tehdy stál premiér Vladimír Mečiar. Unie tehdy vyjadřovala obavy o stav demokracie na Slovensku.
Bruselu se nezdá vznik české vlády, Zeman svůj postup hájí
Domácí
16. 7. 2013 14:25
Eurokomisaři chtějí prověřit, zda vznik úřednické vlády v Česku odpovídá unijním hodnotám.
Autor: ČTK Foto: ČTK