Téma TÝDNE
Čechoslováci možná mohli zastavit válečná jatka i holocaust

V březnu před osmdesáti lety vrcholil Hitlerův tlak na Československo. Vůdce tvrdil, že přijede osvobodit české Němce, na což tuzemští politici do září 1938 odpověděli dvěma mobilizacemi, do přímé války s Hitlerem však nešli a podřídili se mnichovské dohodě. Co by se stalo, kdyby Čechoslováci bojovali s Němci?

Bránit se? Nebránit? Historik moderních československých dějin a autor řady studií pojednávajících o krizovém roce 1938 Jan Boris Uhlíř míní, že jsme se měli bránit se zbraní v ruce. "Pořád jsem skálopevně přesvědčen, že jsme se měli bránit. Za každou cenu. Žádný stát, který se vojensky střetl s nacistickým Německem, nezanikl," řekl TÝDNU.

Pevnostní systém na přístupu k průmyslové Ostravě, která byla zbrojařským centrem republiky, netvoří jen lehké pevnostní stavby (řopíky), ale i pořádné pěchotní bunkry. A srub MO-S-19 Alej je udržován ve stavu, jako kdyby zítra měla začít válka. K vidění jsou tu všechny zbraně, které měly být použity v konfliktu před osmdesáti lety, raritou je lafetované dvojče těžkých kulometů a rekonstruovaný protitankový kanon vz. 36 ráže 4,7 cm, který se dodnes v zemi dochoval pouze ve dvou exemplářích.

Pod dojmem zdánlivě nepropustné betonové linie a dialogu s historikem Uhlířem se najednou nemohu ubránit pocitu, že se mělo bojovat. Po bitvě je ovšem každý generálem a moje úvahy jsou jen romantickým sněním padesátníka, jehož už se netýká branná povinnost.

Historik Uhlíř ale i takovému snu dává reálný rámec. "Válečný střet Německa s Československem na podzim 1938 mohl s vysokou mírou pravděpodobnosti vést ke svržení Adolfa Hitlera a nacistického systému," věří a upozorňuje na tehdejší plán státního převratu v Německu. Čechoslováci tak možná mohli zastavit válečná jatka i holocaust.

CELÝ TEXT VČETNĚ NĚKOLIKA ROZHOVORŮ S HISTORIKY A PAMĚTNÍKY NALEZNETE V AKTUÁLNÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÝ VYŠEL V PONDĚLÍ 19. BŘEZNA 2018.