Účast Čechů na politickém a veřejném životě jejich země je pátá nejnižší v Evropské unii. Hůř už jsou na tom pouze Slováci, Bulhaři, Rumuni a Kypřané. Vyplývá to z údajů, které minulý týden zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Ten se ptal Evropanů, zda se účastnili demonstrací, schůzí, podepisovali petice nebo se jinak podíleli na činnosti politických skupin, sdružení a stran. Kladně odpovědělo 4,2 procenta obyvatel Česka. Lépe na tom v tomto ohledu jsou muži se 4,7 procenty kladných odpovědí. "Aktivními občankami", jak tyto aktivity Eurostat nazývá, pak bylo pouze 3,7 procenta žen.
Evropský průměr je 11,9 procenta. "Nejvyšší míra aktivního občanství byla zaznamenána ve Francii, 24,6 procenta, následované Švédskem, 22,1 procenta, a Nizozemskem, 17,8 procenta," konstatují evropští statistici. Jen pro porovnání, u Němců je tento údaj na necelých čtrnácti a u Rakušanů necelých dvanácti procentech.
Nejnižší podíl občanů zajímajících se o veřejný život je podle průzkumu na Kypru, 2,1 procenta, na Slovensku, 2,8 procenta, a v Rumunsku, 3,6 procenta. U již zmíněných Bulharů je to 3,7 procenta.
Velkou roli při účasti na politice a veřejném životě hraje vzdělání. V rámci EU se o ně zajímá 20,8 procenta vysokoškoláků. V Česku je to 7,3 procenta vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale jen dvě procenta osob s nižším vzděláním.
Podobné rozdělení panuje i na základě příjmů. Z pětiny nejvíce vydělávajících Evropanů je politiky aktivních 17,2 procenta, z pětiny nejméně vydělávajících pak jen 8,9 procenta. V Česku je tento poměr 5,1 procenta ku 2,9 procenta.
