Výkonná rada Věcí veřejných se neshodla na postupu ve věci církevních restitucí. Znovu se kvůli tomuto tématu sejde v úterý večer. Pokud se Věci veřejné na vrácení majetku církvím neshodnou, hrozí, že padne vláda. Nejmenší koaliční strana totiž včera dostala od TOP 09 a ODS ultimátum. Zítra se má otázkou zabývat vláda.
"Potřebujeme si to do večera nechat projít hlavou," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ místopředseda VV Tomáš Jarolím. "Podotýkám, že už to není o církevních restitucích, ale o tom, zda ustupovat či neustupovat ultimátu," dodal.
Nejmenší vládní strana svůj souhlas s církevními restitucemi podmiňuje požadavkem, aby ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) jasně vysvětlil, z čeho bude stát v příštích 30 letech financovat peněžní část vyrovnání. Stát, který také vrátí 56 procent původně církevního majetku, postupně církvím vyplatí 59 miliard korun. Vysvětlení, které Kalousek VV nabídl na pondělním jednání koaličních špiček, ale straně nestačilo.
"Zásadní je Nečasovo ultimátum. Jak jsem říkal před časem, s Nečasem ani Kalouskem bych si ke stolu nesedl. Nejsou pro mne seriózní. Prosazuji odejít z vlády, pokud nám tím někdo vyhrožuje," sdělil po jednání výkonné rady ČTK jeden z jejích členů.
Ministr školství Josef Dobeš, který schůzku opustil těsně před koncem kvůli pracovním povinnostem, novinářům při odchodu řekl, že je ve "velkém vnitřním dilematu" a neví, zda ve středu ve vládě církevní restituce podpoří. Schůzka byla podle něj velmi napjatá.
Věci veřejné přišly o víkendu s vlastním návrhem, jak peníze potřebné na majetkové vyrovnání s církvemi získat, chtějí diskusi o slučování ministerstev a úřadů. Koaliční partneři ale v pondělí odmítli otázku dodržení smlouvy s církvemi spojovat s jakýmikoliv dalšími požadavky. Nenaplnění dohody o vyrovnání státu s církvemi by podle vedení ODS ohrozilo důvěryhodnost vlády. Nejsilnější vládní strana by se na takovém chování odmítla podílet, uvedlo její grémium v dnešním usnesení.
| Výběr konfliktních momentů ve vládě premiéra Petra Nečase (ODS), ve kterých byla strana Věci veřejné ve sporu s jednou nebo oběma zbývajícími stranami koalice: |
| Agentura ABL - Vztahy v koalici narušila kauza okolo bezpečnostní agentury ABL, kterou vlastní rodina tehdejšího ministra dopravy Víta Bárty (VV). Podle MF Dnes v roce 2006 ABL sledovala mimo jiné pražské politiky ODS. Bárta se už předloni premiérovi Petru Nečasovi (ODS) zaručil svým slovem, že agentura politiky nesledovala, což se podle Nečase nakonec ukázalo jako nepravdivé. Bárta se za to premiérovi omluvil. Výměna policejního prezidenta - Koncem listopadu 2010 ministr vnitra Radek John (VV) vyzval policejního prezidenta Oldřicha Martinů k odchodu z funkce. Premiér Nečas tehdy Johnovi vytkl, že ho o této výzvě předem neinformoval. Při řešení sporu, ve kterém proti sobě stály ODS a Věci veřejné, se nakonec vládní strany dohodly na schůzce s prezidentem Václavem Klausem. Martinů po ní oznámil, že ve funkci skončí. Nečas poté kritizoval i výběr nového policejního prezidenta. Kauza kolem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) - Koncem roku 2010 vypukla kauza údajné korupce na ministerstvu životního prostředí, které vedl Pavel Drobil (ODS). Nečas se Drobila zastal, ten podal demisi. Kauza vyhrotila vztahy mezi ODS a VV. ČSSD vyvolala hlasování o nedůvěře vládě a VV váhaly s podporou kabinetu. Po schůzce s prezidentem však všechny vládní strany hlasovaly proti návrhu ČSSD. Důchodová reforma - Vnitrokoaliční dohady provázely také vznik důchodové reformy. Poté, co vláda přišla s návrhem, který počítal se zvýšením daně z přidané hodnoty na 20 procent, začaly se ozývat kritické hlasy především z řad VV. Neformální lídr strany Vít Bárta se přidal k nesouhlasnému postoji prezidenta Klause a vláda nakonec své představy o úpravě DPH pozměnila. Kauza kolem údajného uplácení poslanců Vítem Bártou - Patrně nejhlubší krizi zažila vláda poté, co začátkem loňského dubna poslanec a místopředseda VV Jaroslav Škárka řekl, že dostává od lidí kolem neformálního lídra VV Víta Bárty peníze za loajalitu. Ke Škárkovi se přidala i předsedkyně poslanců VV Kristýna Kočí. Oba byli z VV vyloučeni. Server iDnes.cz poté zveřejnil informace z dokumentu, podle něhož Bárta jako majitel ABL vstoupil do politiky, aby získal ekonomickou moc. Během následujících tří měsíců vláda prošla několika personálními změnami (mj. odešli ministři VV Bárta a Radek John) a VV vyhrožovaly odchodem z koalice. Koncem června byl podepsán dodatek koaliční smlouvy (členy vlády za VV se stali Karolina Peake a Pavel Dobeš) a krize skončila. V pondělí policisté navrhli obžalovat Bártu z podezření z podplácení a Škárku z přijetí úplatku. Spor o úředníka Ladislava Bátoru - Loni v srpnu se ministři za TOP 09 odmítli účastnit jednání vlády poté, co kontroverzní ředitel personálního odboru ministerstva školství Ladislav Bátora označil předsedu TOP 09 a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga za "starého prskajícího chudáčka". Jako satisfakci chtěla TOP 09 Bátorovo odvolání, nebo odchod ministra Josefa Dobeše (VV). Konflikt uzavřela dohoda mezi Dobešem a Schwarzenbergem, na jejímž základě Dobeš Bátoru odvolal (jmenoval ho ale zástupcem ředitele své kanceláře, z funkce odešel až v říjnu, jako poradce skončil v prosinci). Daňová reforma - Loni v listopadu to v koalici skřípalo především mezi TOP 09 a VV kvůli hlasování ve sněmovně o daňové reformě. VV totiž mimo jiné spolu s opozicí prosadily zachování daňového zvýhodnění stravenek, které vláda navrhovala zrušit. Ministr financí Kalousek to označil za fatální porušení koaliční smlouvy. Spory a zmatky také panovaly kolem návrhu na zdanění hazardu. Církevní restituce - VV váhají s podporou zákona o vracení majetku církvím, chtějí vědět, kde stát vezme peníze na finanční kompenzace církvím. V pondělí se k věci sešly špičky koalice, ODS a TOP 09 odmítly spojovat vyrovnání s církvemi s dalšími podmínkami. Premiér Nečas pohrozil odvoláním ministrů, kteří by hlasovali proti návrhu zákona. Dnešní dopolední hlasování výkonné rady VV, zda církevní restituce ve středu ve vládě podpořit, skončilo remízou, rada se opět sejde dnes v 17.00. |
