Vláda může plnit smlouvy o majetkovém vyrovnání s církvemi. Ústavní soud odmítl návrh poslanců ČSSD na předběžné opatření, které tomu mělo zabránit. Sociální demokraté chtěli, aby soud plnění smluv pozastavil, dokud nerozhodne o zrušení celého zákona o církevních restitucích.
"Návrh byl odmítnut pro nepříslušnost Ústavního soudu. V tomto typu řízení nelze vydávat předběžná opatření, která se vydávají jenom v řízení o ústavních stížnostech," uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil. Podnět směřující proti zákonu o církevních restitucích není z právního hlediska ústavní stížnost, ale návrh. Soudci se ale zároveň zavázali, že o celém zákonu rozhodnou co nejrychleji.
Sporné smlouvy se týkají peněžní části církevních restitucí. Vláda je v pátek podepsala s 16 církvemi a náboženskými společnostmi. Jako náhradu za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let 59 miliard korun navýšených o inflaci.
"I když Ústavní soud odmítl náš návrh na předběžné opatření, tak řízení o stížnostech proti zákonu o narovnání s církvemi dále běží," řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něj tak bude potřeba vyčkat meritorního rozhodnutí Ústavního soudu o církevních restitucích. "My jsme ten návrh na předběžné opatření podali jako reakci na arogantní postup vlády, která se rozhodla nevyčkat na výsledek řízení před Ústavním soudem a rozhodla se urychlit podpis smluv s jednotlivými církvemi," dodal.
"Samozřejmě to respektujeme. Ale byl to poslední způsob, jak jsme se snažili zabránit tomu, aby probíhal ten proces," uvedl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Ústavní soud odmítl také zrušit článek dvě amnestie prezidenta. "To byla zásadní věc. Ústavní soud byla poslední instance, u které byla šance najít nějaké řešení situace, která po amnestii prezidenta vznikla," dodal.
Opoziční Věci veřejné nynější verdikt Ústavního soudu respektují, očekávají ale, že zodpovědně projedná návrh na zrušení zákona o církevních restitucích. VV ale trvají na tom, že vláda měla s podpisem smluv počkat do rozhodnutí Ústavního soudu, její postup označili rovněž za arogantní. "Vláda riskuje obrovské hospodářské škody, když uzavřela smlouvy a soud by rozhodl o zrušení části nebo celého zákona," řekl novinářům čestný předseda VV Radek John.
Podpis smluv s církvemi byl v souhlasu se zákonem, komentovala rozhodnutí Ústavního soudu místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. "Je potřeba naplnit schválený zákon a není možné vyrovnání vztahů mezi státem a církvemi po letech, kdy se neřešilo, ještě odkládat," řekla Langšádlová, podle níž by to byla ostuda.
Místopředsedkyně ODS a předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová soudí, že už z nynějšího rozhodnutí soudu je možné vyvodit, že restituční zákon neshledává protiprávním. Jak ale soud nakonec rozhodne, si Němcová netroufla odhadnout.
Soud v minulých týdnech dostal postupně tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podala z iniciativy Věcí veřejných skupina senátorů, druhý poslanci ČSSD a třetí zákonodárci KSČM s podporou části sociálních demokratů. Druhý a třetí návrh soud formálně odmítl, bude se věcně zabývat tím prvním. Všichni stěžovatelé však budou účastníky řízení se všemi procesními právy a s možností uplatnit své argumenty.
Soudcem zpravodajem je Stanislav Balík. Už dříve avizoval, že církevní restituce bude řešit přednostně před jinými kauzami, to také potvrdilo i plénum. Rozhodnutí by tak podle vyjádření soudu mohlo padnout v řádu měsíců. Verdikt může oddálit ústavní žaloba na prezidenta Václava Klause, kterou soudci obdrželi a která má ze zákona prioritu.
"Nepochybně bude přednostně projednána ta žaloba, následně se okamžitě bude soud věnovat tomu návrhu ve vztahu k restitučnímu zákonu," uvedl Pospíšil.
