Vláda schválila novelu devizového zákona, která umožňuje prodej zemědělské půdy cizincům. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl premiér Petr Nečas (ODS). Zákaz prodeje si vyjednalo Česko při vstupu do Evropské unie s tím, že výjimka skončí v květnu 2011.
Dosud podle zákona cizinci zemědělskou půdu kupovat nesmějí. Desítky tisíc hektarů české zemědělské půdy však již dnes vlastní zahraniční právnické osoby, které mají v Česku sídlo.
Vláda zároveň podle Nečase uložila ministru zemědělství, aby do konce ledna příštího roku připravilo změny zákonů o státní půdě a o Pozemkovém fondu. "Každý, kdo hospodaří na půdě v majetku státu, bude mít přednost při koupi této půdy. U cizinců bude časová podmínka 36 měsíců. Cílem je zabránit spekulacím," uvedl premiér.
Již od května 2009 mohou cizinci v Česku kupovat nemovitosti určené k bydlení. Česko si před vstupem do Evropské unie vyjednalo na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se již ovšem ustanovení devizového zákona nevyužívá, protože v tomto případě je smlouva o přistoupení k EU nadřazenou právní normou.
Striktní Evropská unie
Kromě v ČR sídlících firem zahraničních majitelů mohou podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat také občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje. Podle květnového vyjádření ředitele fondu Radima Ziky není známo, jakou měrou se cizinci na odstátňování podílejí.
Česko muselo zákon uvést do souladu s evropským právem, jinak by mu hrozila vysoká pokuta, která by se mohla citelně dotknout státního rozpočtu. Ministerstvo financí uvedlo, že v takovém případě by mohlo být Česko nuceno platit až několik tisíc eur denně.
