Státnímu rozpočtu hrozí, že bude muset vyplatit soukromým pojišťovnám desítky miliard korun. Důvodem je připravovaná změna v systému úrazového pojištění zaměstnanců.
Na sociálnědemokratické ministerstvo práce a sociálních věcí se vloudil duch místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. V návrzích na novou podobu úrazového pojištění zaměstnanců se ocitla i možnost, která počítá s jeho převedením ze současného "státního" průběžného systému na komerční pojišťovny. Právě tuto variantu prosazoval Kalousek coby ministr financí. Ještě před volbami ji sociální demokraté kritizovali, nyní ji zmiňují jako jednu ze dvou preferovaných.
Pokud by prošla, znamenalo by to pro státní rozpočet výdaje ve výši 61 miliard korun v prvním roce. Na takovouto částku totiž ministerstvo propočetlo závazky na 25 let dopředu (je totiž nutné vyplácet renty lidem, kteří již utrpěli pracovní úraz v minulosti) a bylo by nutné je buď vyplatit pojišťovnám rovnou, nebo postupně příjemcům, a to bez toho, že by stát měl příjem z pojistného. To by šlo pojišťovnám. V současnosti od zaměstnavatelů vybírají pojistné a zaměstnancům vyplácejí renty a náhrady Česká pojišťovna a Kooperativa. Z přebytku si ponechávají určitou část na svou režii, zbytek odvádějí státu. "Došlo by tedy ke zvýšení deficitu cca o 2,8 miliardy korun, což aktuálně představuje roční přebytek průběžného financování," konstatuje se v materiálu ministerstva, který má on-line deník TÝDEN..CZ k dispozici.
Nesmyslné výdaje?
Kalouskovi úředníci argumentovali, že odškodnění za pracovní úrazy může být vlivem nového občanského zákoníku vyšší a že si pojišťovny musejí teprve vytvořit rezervy, aby mohly v budoucnu proplácet renty a odškodnění. "V době, kdy je státní rozpočet našponovaný, je to další nesmyslný požadavek na výdaje," řekla tehdy časopisu TÝDEN poslankyně Vladimíra Lesenská (ČSSD).
Ministerstvo práce se teď ovšem hájí, že před připomínkovým řízením původně žádnou variantu preferovat nechtělo. "Doporučili jsme pro účely připomínkového řízení ty varianty, které představují zachování praxe odškodnění podle zákoníku práce," tvrdí Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva. Pokud jde o zmíněnou variantu, je to podle něho v podstatě návrh, který již tento úřad připravoval loni.
Správa za stamiliony
Konečné doporučení prý úřad ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) vydá až po připomínkovém řízení. Druhá preferovaná představa počítá s tím, že by peníze včetně výběru pojistného od zaměstnavatelů a výplaty odškodnění prováděl státní úřad, například Česká správa sociálního zabezpečení nebo nově zřízená Úrazová pojišťovna. Minulý týden už proběhla první jednání o tom, jak by se mohlo úrazové pojištění do budoucna vyvíjet. A právě druhou verzi doporučila ministerstvu přijmout Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Nebyla ovšem úplně jednotná. "Byly tam asi tři hlasy, které podporovaly jinou variantu, ale nakonec se přiklonila k tomu, aby to nešlo komerční cestou," konstatuje předseda sociálního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Zavadil (ČSSD).
Poslední možnost počítá s nahrazením úrazového pojištění zaměstnanců systémem sociálních dávek, kdy by náhrada zranění mohla být v některých případech i nižší než nyní.
Podle experta odborů Víta Samka by se však se zavedením nového systému nemělo spěchat. Všechny varianty mají podle něho svá rizika. "Naše země se nyní nachází v situaci, kdy by neměla testovat, zda se jí další reforma povede, či nikoli," říká.