Lidovci se zítra pokusí nečekaně vyřešit vládní problém se slunečními elektrárnami, na které chce stát uvalit větší daň. Kromě toho, že se postaví za návrh prezidenta Václava Klause, připojí také novinku, která by měla pomoci proti zdražení elektřiny pro domácnosti. Součástí řešení má být totiž tzv. nukleární daň. Týkala by se jen ČEZ.
"Máme nové řešení, které zítra předložíme. Pokud s ním neuspějeme, vládní návrh nepodpoříme. Podle nás je nově navržená srážka z výnosu investorů nezákonná a znevěrohodňuje stát," řekl pro on-line deník TÝDEN senátor Jiří Čunek.
Klausova upravená vize
Prezident Klaus navrhl omezit dodatečné zdanění tržeb solárních výrobců o 26 procent na jeden rok (vládní návrh předpokládal tři roky) a nezdanit v příštím roce emisní povolenky výrobcům elektřiny z klasických zdrojů. Podle něj se tak získá čas pro řešení problému, sníží rizika arbitráží ze strany výrobců solární energie i riziko žaloby Evropské komise. Odborníci jeho návrhu vytýkali, že se nejvíc prospěje ČEZ. To ale lidovci hodlají vyrovnat právě novou daní z atomu. A také tím, že ze zdanění emisní povolenek vyjmou pouze teplárny.
"Náš návrh je kompromis. Žádáme vládu, aby během roku schválila nový návrh s rozumnou sazbou, aby byl zisk solárních investorů přiměřený a vše bylo právně čisté. Nukleární daň, kterou má například sousední Německo, by snížila zisk ČEZ a pomohla zaplatit dotace na solární elektrárny, aby občané nemuseli platit nic navíc," komentuje Čunek.
Rozhodne ČSSD
Senát bude rozhodovat o tom, zda podpoří vládní návrh, zítra. Podporu mu už vyslovila ODS, s 25 senátory a pro bude podle všeho i nejsilnější ČSSD. "Náš klub podpoří jakoukoli variantu, která nedopustí prudký nárůst cen elektřiny," prohlásil šéf senátního klubu ODS Richard Svoboda. "Každopádně přijmeme takové řešení, které bude pro lidi sociálně citlivé," naznačil místopředseda senátu Zdeněk Škromach (ČSSD), jehož strana chtěla od vlády ujištění, že zemi nebudou hrozit arbitráže firem.
Zákon předpokládá zdanění elektřiny ze solárních zdrojů sazbou 26 procenty, což se týká elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v minulém a letošním roce. Norma má vrátit dobu návratnosti investice do výstavby slunečních elektráren na původně plánovaných 15 let. K tomu přibude razantní zdražení pozemků, na nichž se měly solární panely stavět, při jejich vyjmutí ze zemědělského fondu.
Pokud by senát vládní plán nakonec nepodpořil, koaliční poslanci jej hodlají přehlasovat ještě do konce roku a jsou připraveni svolat i mimořádnou schůzi mezi svátky. Prezident Klaus už řekl, že zákon sice nepodepíše, ale nebude ho ani parlamentu vracet. Tím umožní, aby začal od ledna platit.
