Průzkum
Demokracii v politice nejvíce vítají děti vysokoškoláků

Mezi středoškoláky nejvíc podporují demokracii děti vysokoškoláků. Demokratický politický systém jako vhodný vládní režim označilo v průzkumu 79 procent dětí s vysokoškolsky vzdělanými rodiči. U dětí učňů byl podíl 55procentní, přičemž 23 procent odpovědělo nevím.

Průzkumu se loni v červnu zúčastnilo 1634 žáků středních škol, šlo o společný projekt Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Nadace Konrada Adenauera. Celkově je demokracie pro žáky nejpřijatelnějším politickým systémem ze čtyř nabízených, za poměrně dobrý nebo velmi dobrý ho označilo 70 procent studentů.

Ze tří dalších nabízených politických systémů byla pro studenty nejpřijatelnější vláda nevolených expertů (42 procent). Mezi studenty s vysokoškolsky vzdělanými rodiči ji podpořilo 46 procent žáků, mezi dětmi učňů 39 procent a mezi dětmi rodičů s maturitou byla podpora 41procentní. Autor zprávy připustil, že ačkoli vláda expertů může pro středoškoláky představovat poměrně lákavou alternativu demokracie, stejně tak je možné, že ne všichni středoškoláci si plně uvědomují, že podobný režim by znamenal zrušení volební soutěže.

Průzkum ukázal, že žáci ze vzdělanějších rodin více tíhnou k demokratickým a méně k nedemokratickým formám vlády ve srovnání s těmi, kteří žijí s méně vzdělanými rodiči. Vládu silného nevoleného lídra pokládá za dobrý režim 18 procent žáků z vysokoškolsky vzdělaných rodin oproti 29 procentům žáků z rodin s výučním listem.

Průzkum se zaměřil také na ochotu středoškoláků k volební účasti. Pokud by se v době dotazování konaly volby a žáci ve věku 15 až 17 mohli volit, šlo by jich 51 procent. Za osmiletou historii průzkumů zájem o účast klesl o osm procentních bodů. Ochota je u žáků z méně vzdělaných rodin výrazně nižší než u dětí pocházejících z rodin vysokoškoláků. Poměr je 38 ku 66 procentům.

Mezi studenty převažuje nezájem o politiku, vůbec nebo spíše se o ni nezajímá 67 procent z nich. Zájem má třetina studentů a větší je mezi potomky vysokoškoláků (42 procent). Hlavním zdrojem informací jsou pro ně spíše internetové servery než televize. Všichni studenti mohli své znalosti o politice prokázat v odpovědích na čtyři otázky, které byly zvoleny tak, aby pokrývaly poznatky vyučované ve školách.

Podíl správných odpovědí nepřesáhl u žádné otázky 25 procent. Ani jednu správnou odpověď nevěděla polovina žáků, jednu správnou odpověď uvedli tři žáci z deseti. Například správný počet členských států Evropské unie (28) určilo 24 procent středoškoláků, správné složení tehdejší vládní koalice (ČSSD/ANO/KDU-ČSL) vybrala ze čtyř nabízených možností pětina.