Ministerstvo práce plánuje posílit prevenci a služby pro rodiny. Méně peněz by naopak mělo v budoucnu plynout na pobyt dětí v dětských domovech, které se ale rušit nebudou, uvedla řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). S ministryní školství Kateřinou Valachovou a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (oba ČSSD) měla podepsat memorandum o sjednocení péče o ohrožené děti pod její resort. Z podpisu zatím sešlo. Marksová i Valachová za tím vidí "organizační důvody". Valachová je pro transformaci, ale chce zachovat některá zařízení pod hlavičkou ministerstva školství.
Česko léta sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za vysoký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče o ohrožené děti. Na starosti ji mají tři resorty - práce, školství a zdravotnictví. Pod školství spadají dětské domovy, pod zdravotnictví domovy pro děti do tří let, pod ministerstvo práce dětské azylové domy a pomoc rodinám. Memorandum mělo přispět ke sjednocení a převodu pod resort práce.
Ministryně školství ale trvá na tom, že zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, která spravuje ministerstvo školství, zůstanou v jeho gesci. Jde o diagnostické a výchovné ústavy, dětské domovy se školou a střediska výchovné péče. Důvodem pro jejich setrvání pod hlavičkou školství je podle Valachové skutečnost, že v těchto zařízeních je výchovně vzdělávací proces zajišťován vysoce kvalifikovaným personálem. "S tím ale ministryně Marksová od počátku počítá," poznamenala.
Marksová uvedla, že do péče o děti plyne ročně celkem kolem osmi miliard korun. "Polovina peněz putuje do ústavů, jen zhruba deset procent na prevenci. Opatření (sjednocení péče) má umožnit přesun financí, aby se preventivní služby posílily," doplnila. Zdůraznila, že změna by neznamenala rušení dětských domovů a propouštění odborníků. Zařízení by se jen přeměnila a místo pobytu by začala poskytovat služby. "Mnohé kojenecké ústavy a dětské domovy to nyní už dělají," podotkla ministryně.
Podle Marksové mají i v jiných evropských zemích problematiku ohrožených dětí na starosti ministerstva sociálních věcí. Za tím, že se dlouho chystané memorandum nepodařilo podepsat, vidí organizační důvody. Valachová upřesnila, že tyto důvody vyplývají z nezbytného souhlasného stanoviska Asociace krajů, protože právě kraje zřizují některé typy těchto zařízení. Schůzka, na níž se o tom mělo jednat, byla přeložena z 30. října na 20. listopadu.
Podle vedení asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, v níž je možné do dětských domovů posílat děti do tří let. Na konci loňska jich v ústavech bylo 1213. Počet postupně klesá. V dětských domovech pro děti nad tři roky je nyní zhruba 5 tisíc lůžek, v zařízeních pobývá 4300 dětí.
Proti změnám v ústavní péči se už dřív stavěli někteří experti, poslanci a například i exprezident Václav Klaus. Kritizovali třeba posilování profesionální pěstounské péče, chválili naopak kvalitu českých kojeneckých ústavů a dětských domovů a odbornost personálu. Studie ale prokázaly, že pobyt v ústavech má na chlapce a děvčata nepříznivý dopad. Ministerstvo práce upřednostňuje péči o děti v rodinách.
Podle plánů měl zákon péči o děti sjednotit od roku 2018. Počítá se i s přechodnými obdobími pro postupné nastartování všech změn.
Přesun peněz na dávky na byt do sociálního bydlení
Ministerstvo práce počítá s tím, že velká část peněz na dávky na bydlení by se v budoucnu měla přesunout do financování systému sociálního bydlení. Prostředky by měly získat obce. Uvedla to náměstkyně ministerstva práce Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD). Výdaje na dávky na bydlení rostou. Loni stát vyplatil na příspěvcích a doplatcích na bydlení přes 12 miliard korun.
"Počítáme s tím, že velká část finančních prostředků se přesune do systému sociálního bydlení a půjde obcím. Ty budou rozhodovat o tom, kde bydlení bude," uvedla náměstkyně. Podle ní radnice rozhodnou, zda finance využijí na výstavbu, rekonstrukce či pronájem bytů pro potřebné od soukromníků či neziskových organizací.
Náměstkyně označila částky, které nyní putují do bydlení v ubytovnách či v některých bytech s nevyhovujícími podmínkami, za přemrštěné. Poukázala na to, že v některých zařízeních lidé musí platit nepřiměřeně vysoké sumy.
Výdaje na dávky na bydlení v posledních letech každoročně rostou. Loni stát vyplatil na příspěvcích a doplatcích na bydlení přes 12 miliard korun. V roce 2012 to bylo celkem 7,4 miliardy korun. Zhruba tolik se vyplatilo letos od ledna do července. Letos v červenci se vyplácelo 70 300 doplatků, před rokem o 2400 víc. Příspěvků na bydlení vydávaly v červenci úřady 242 100, minulý rok o 8000 méně.
Sněmovní sociální výbor jednal dnes o koncepci sociálního bydlení, kterou po odkladech před nedávnem schválila vláda. Z dokumentu má vycházet zákon o sociálním bydlení, který měl podle plánu začít platit od roku 2017. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připustil, že se původní termín asi nestihne. Na přípravu a prosazení normy má podle něj vláda čas do konce volebního období na podzim 2017. Platforma pro sociální bydlení průtahy kritizuje. Obává se toho, že před volbami už nebude vůle složité téma prosazovat.
