Přehršel výroků vzbudilo rozhodnutí Senátu zažalovat prezidenta Václava Klause pro velezradu. Z úst politiků a dalších osobností politického života padala ostrá slova o "nesnášenlivosti", "nerozumném kroku"; poslanec ODS Boris Šťastný označil jednoho z iniciátorů žaloby Jiřího Dienstbiera za kreténa.
Zvolený prezident Miloš Zeman pokládá rozhodnutí Senátu podat ústavní žalobu na současnou hlavu státu Václava Klause za hysterickou reakci. Doplnil, že na místě senátorů by spíše usiloval o to, aby Ústavní soud zrušil amnestii jako celek, či realisticky o to, aby zrušil její druhý článek, který zastavuje dlouho trvající trestní stíhání.
Senát hlasy 38 svých členů proti 30 rozhodl o podání žaloby na Klause z velezrady k Ústavnímu soudu. Senátoři končícímu prezidentovi vytýkají především novoroční amnestii, ale také nepodepsání některých smluv či otálení se jmenováním soudců. Trestem je především ztráta mandátu. Soud se věcí bude zabývat přednostně a jeho zástupci předpokládají rozhodnutí do konce března. Klausovi ale končí mandát už tento čtvrtek.
"Pokládám to za hysterickou reakci, protože velezrada je přesně definovaný pojem a amnestie se do něho prostě nevejde," uvedl Zeman. Na místě senátorů by usiloval spíše o zrušení celé amnestie nebo realisticky alespoň její nejkritizovanější části, která zastavuje trestní stíhání se sazbou do deseti let trvající více než osm let. Do tohoto bodu totiž spadlo mnoho sledovaných kauz týkajících se korupce či závažné hospodářské kriminality.
"Pro Jiřího Dienstbiera nemám za to, jak obviněním prezidenta z velezrady naší zemi brutálně uskodil, jiný výraz, než že je to sociopat a kretén," napsal poslanec ODS Boris Šťastný v SMS zprávě on-line deníku TÝDEN.CZ. Šťastný je považován za zarytého podporovatele Václava Klause; Jiří Dienstbier je jedním z navrhovatelů žaloby a při projednávání žaloby u Ústavního soudu bude horní komoru zastupovat.
Podle šéfa politického odboru prezidentské kanceláře Ladislava Jakla začala rozhodnutím Senátu o ústavní žalobě na prezidenta Václava Klause nová doba, kdy se budou soudně postihovat politické postoje. Jakl to napsal v SMS zprávě v reakci na rozhodnutí Senátu poslat Ústavnímu soudu žalobu na Klause pro velezradu, především kvůli jeho novoroční amnestii. "Odlišný politický postoj už se nebude jen kritizovat, bude se rovnou soudně postihovat, dokud nezbude ten jediný, dovolený," poznamenal Jakl.
Schválení ústavní žaloby na prezidenta Klause v Senátu je podle premiéra Petra Nečase (ODS) útokem na pověst celé České republiky, který je motivován osobní nesnášenlivostí. "Je to výraz obyčejné lidské pomstychtivosti a poškozuje to naši zemi. Kdyby šlo o útoky na prezidenta, ale je to útok na celou pověst naší země v zahraničí. Je motivován čistě osobní nesnášenlivostí," prohlásil o postupu Senátu Nečas.
Schwarzenberg: Není to rozumný krok
Za rozumný krok nepovažuje rozhodnutí Senátu vicepremiér, ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. "Myslím, že to není rozumný krok. Prezident je státní instituce, žalovat ho máme opravdu jen z velmi vážných důvodů," řekl v reakci Schwarzenberg. To, co se Klausovi vytýká, mohlo podle něj být nerozumným rozhodnutím, "může to být v nejhorším případě zneužití úředního postavení", nejde však o velezradu.
První žalobu na prezidenta v historii Česka hlasy 38 senátorů proti 30 schválil Senát, který nyní pošle žalobu Ústavnímu soudu.
Senátoři vytýkají odcházejícímu prezidentovi kontroverzní amnestii, to, že dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě. Žaloba poukazuje také na to, že Klaus téměř rok nejmenoval žádného ústavního soudce. Prezidentovi dále vytýká, že pět let navzdory soudnímu verdiktu nerozhodl o jmenování Petra Langera soudcem.
Podle vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) žaloba nic neřeší. Klaus nemůže být odvolán, protože jeho funkční období končí. "Amnestii jako takovou už toto rozhodnutí nezruší," připomněla. Jediným způsobem, jak do budoucna podobným krokům předejít, podle ní je navrhnout zrušení prezidentského práva amnestii vyhlásit. Sama prý s takovým návrhem hodlá přijít. "V právním státě nemá být uznávána ani kolektivní vina ani kolektivní nevina. Ponechala bych jen právo udělení adresné milosti," uvedla.
