Visegrádská čtyřka
Do budoucna chceme vytvářet aktivní východní politiku

V Karlových Varech po dvou dnech skončil summit visegrádské čtyřky. Prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska se věnovali rozvoji společné středoevropské politiky, diskutovali i o aktuálních problémech evropské politiky.

Tiskovou konferencí krátce po poledni skončilo zasedání visegrádské skupiny. Václav Klaus, Ivan Gašparovič, Bronislaw Komorowski a Pál Schmitt jednali o nadcházejícím předsednictví Polska a Maďarska, energetice i romské otázce. V drtivé většině témat si rozumíme, shodly se hlavy států.

"Visegrádskou skupinu považuji za užitečný mechanismus nejen v hledání společných témat v rámci Evropské unie, ale i proto, aby byl náš hlas slyšet ve světě," zhodnotil schůzku prezident Klaus. Ten také označil za jednu z budoucích priorit uskupení vytváření takzvané východní politiky.

Romská minorita v Evropě

Slovenský prezident Gašparovič upozornil na jednání, která V4 vedla na poli aktuálního evropského problému - romské komunity. "Myslíme si, že do budoucna bude potřeba založit společnou politiku v rámci EU týkající se této problematiky. Žádná ze zemí není schopna romské problémy vyřešit sama," varoval Klausův protějšek.

Otázky romské minority využil český prezident, když si rýpl do postupu Evropské unie. "Kdyby nebylo Schengenu, nebylo by vlastně masového exodu do Francie," prohlásil Klaus s lehkým úsměvem na tváři. 

Přelomové novinky

Pro polského a maďarského prezidenta bylo karlovarské setkání velkou premiérou. Bronislaw Komorowski i Pál Schmitt stojí v čele svých zemí teprve několik měsíců. Z těchto důvodů byl považován karlovarský summit visegrádské skupiny do jisté míry za přelomový. 

"Bylo to naše první setkání s maďarským a polským prezidentem. Jednání je tak o nalézání společného jazyka a porozumění si," řekl Klaus. Předchozí jednání byla podle něho už do jisté míry rutinní záležitostí.

Integrace je za námi. Co teď?

Bronislaw Komorowski vyzdvihl význam V4 a nastínil hlavní zájem Polska ve společných jednáních. Tím má být racionální uspořádání energetické politiky. Jeho maďarský protějšek Pál Schmitt pochválil své kolegy za pomoc při nedávné tragédii, k níž došlo po protržení maďarské hliníkárny a představil některá z hesel maďarského předsednictví EU, kterého se Budapešť ujme v lednu 2011. 

Původním záměrem visegrádské skupiny byla široká spolupráce směřující k evropské integraci. Po vstupu zemí do EU v květnu 2004 měl být společným cílem jednotný postup při jednáních unie, což se však ne vždy daří. Premiéři zemí V4 se v létě v Budapešti dohodli na lepší koordinaci společných pozic v Evropské unii.