Stát by mohl odpustit studentům školné na těch oborech, které jsou strategické, například technice. Vyplývá to z návrhu reformy vysokých škol, který představil ministr školství Josef Dobeš. Reforma mimo jiné zmiňuje odložené školné, předcházelo by mu zavedení studentských půjček, spoření a grantů. Proti je však Rada vysokých škol, bojí se zadlužení mladých lidí.
"Škola dostane peníze hned, ale absolvent ho bude splácet až poté, co dosáhne vyššího než průměrného platu," vysvětlil ministr princip odloženého školného s tím, že tyto peníze školám garantuje stát. Výši školného si bude moci každá škola určit sama, maximální výše je však 10 tisíc korun za semestr.
"Stát bude mít možnost podpořit dotací ty obory, o které má zájem a které jsou strategické. To znamená, že teoreticky třeba na technických vysokých školách může pomoci studentovi se školným," dodal ministr.
Změny by měly začít platit od akademického roku 2013/2014, tedy půl roku před volbami. Vláda se k tomuto termínu zavázala ve svém programovém prohlášení.
Zatím ale není jasné, jak a odkdy by se tato půjčka úročila. Podle Dobeše to určitě nebude od doby, kdy bude student přijat ke studiu. Úrok by mohl začít nabíhat buď od ukončení školy, nebo od doby, kdy absolvent začne brát nadprůměrný příjem. Tyto úlevy ale nebude mít ten, kdo studium nedokončí. Neúspěšný student bude muset uhradit částku odpovídající délce studia.
Zadlužení mladých
Rada vysokých škol ale zavedení školného odmítla. V zemích, kde bylo zavedeno, prý poté poplatky skokově narůstaly a mladí se čím dál víc zadlužují. Akademici se také obávají, že by školné sloužilo jako náhrada klesajících výdajů státu na vzdělávání. "Absolventi nejsou schopni půjčky splácet," upozornil na zkušenosti ze zahraničí předseda Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek. V zemích, kde bylo školné zavedeno, se prý navíc podle průzkumu OECD nezvýšila kvalita škol, ty se naopak mnohem více než na vzdělávání soustředí na získávání peněz od studentů.
Analýzu ohledně dopadů školného si ministerstvo nechává zpracovat, první výsledky by měly být už v říjnu. Školné je zmíněno v dnes představeném návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách, podrobněji bude ale platby řešit zákon o finanční pomoci studentům.
Návrh reformy vysokých škol také počítá s financováním podle kvality, slučováním menších škol a zavedením školného. Školy by měly být více financovány podle kvality, a ne podle počtu studentů. Už příští rok bude pětina jejich rozpočtu závislá na kvalitativních ukazatelích, jako jsou výsledky ve vědě nebo uplatnitelnost absolventů. |