Veřejné účty
Dohra restitucí. Návrh ČSSD je paskvil, opáčily církve

Církve, jimž byly vyplaceny náhrady za nevydaný majetek v restitucích, mají ze zákona zveřejňovat zprávy o svém hospodaření. Navrhla to ČSSD v Senátu jako doplnění zákona o církvích, nikoli o církevních restitucích. Vycházela z dohody, k níž letos na jaře dospěli zástupci církví, ČSSD a hnutí ANO v rámci jednání jejich expertní skupiny. Zástupci církví tehdy uvedli, že souhlasí se zveřejňováním hospodaření církví. Jednání expertů o úpravách restitucí ale skončila bez dohody. Podle generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba církev k návrhu sepíše své připomínky. Se zveřejňováním církev prý souhlasí, ale znění návrhu označil za "paskvil".

Sociální demokraté si od novely slibují zákonné zajištění transparentnosti hospodaření církví a náboženských společností, jimž je na základě zákona o restitucích poskytována finanční náhrada. Pro tyto církve chtějí zavést povinnosti zveřejňování výročních zpráv, včetně účetních závěrek. Obsahovat by měly informace, jakým způsobem církve hospodaří se svým majetkem a "zda a v jaké výši vynakládají finanční prostředky na činnost v oblasti charitativní, sociální, vzdělávání a výchovy, zdravotní, kultury a ochrany kulturních památek".

Výroční zprávy by podle návrhu měly obsahovat úplný přehled výdajů na tyto účely a také přehled o peněžních příjmech a výdajích církví. Rozsah údajů odpovídá podle předkladatelů nárokům, které musejí splňovat neziskové organizace. Zprávy za uplynulý rok by musely být zveřejněny vždy do konce června následujícího roku, a to uložením do sbírky listin Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností.

Církve návrh již prý dostaly. "Nyní se k němu vyjádříme, již jsem to zadal ke zpracování. Bereme to seriózně. Principálně s návrhem souhlasíme, ale jeho znění je paskvil, který se míjí s realitou našeho fungování," řekl generální sekretář Holub.

Zveřejňování zpráv bylo v podstatě jediné, na čem se expertní skupina shodla. Církve nebyly ochotny přistoupit k požadavkům na snížení finančních náhrad ani na odstoupení od inflační doložky, kterou jim restituční zákon stanovil.

Církve podle tohoto zákona mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během třiceti let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během sedmnácti let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni potvrdil Ústavní soud.