Nezaměstnaní už nebudou muset povinně chodit na veřejnou službu pod pohrůžkou toho, že ztratí nárok na sociální podporu a úřad práce je vyškrtne z evidence. V úterý o tom rozhodl Ústavní soud. Odůvodnil to tím, že to prohlubuje sociální vyloučení nezaměstnaných.
Bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), za jehož působení ministerstvo povinnost zavedlo, prý rozhodnutí soudu respektuje. "Zatím ho nebudu komentovat," odpověděl on-line deníku TÝDEN.CZ v SMS.
Podobně se pro média vyjádřil i premiér Petr Nečas (ODS), podle kterého si vláda musí rozhodnutí nejprve prostudovat. "Nejprve se tedy musíme se zněním nálezu detailně seznámit, abychom mohli rozhodnout, zda se pokusíme koncept veřejné služby nově nastavit s podmínkami, na které Ústavní soud odkazuje," konstatovala také nová ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09). V tuto chvíli je zřejmé, že rozhodnutí Ústavního soudu nabývá účinnosti až po jeho vydání ve Sbírce zákonů, do té doby se tedy zatím nic nemění, dodala.
Veřejná služba v podobě, kterou zakázali ústavní soudci, platila od počátku letošního roku. Týkala se lidí, kteří byli v evidenci úřadů práce minimálně dva měsíce. Pokud je úředníci vyzvali, museli odpracovat až dvacet hodin týdně ve prospěch obcí či jiných organizací. Jinak přišli o podporu v nezaměstnanosti a byli vyškrtnuti z evidence úřadu. To znamenalo, že za ně stát přestal platit zdravotní pojištění. Za veřejnou službu navíc nedostávali žádné další peníze.
To kritizovali i soudci v odvodnění svého rozsudku. Mimo jiné to podle nich vedlo k tomu, že lidem na veřejné službě nebyly proplácené ani náklady, které s ní měli. Navíc to podle nich vedlo k tomu, že nezaměstnaní mnohdy byli při práci stigmatizováni tím, že museli často nosit vesty s označením. To se podle ústavních soudců blížilo tomu, jak jsou při práci označováni lidé odsouzení za trestné činy.
Rozhodnutí o zrušení veřejné služby pro nezaměstnané bylo jenom částečným vítězstvím opozice. Ta totiž po Ústavním soudu žádala zrušení čtrnácti reformních norem, které mimo jiné zaváděly nový pilíř penzijního systému. Důvodem byl způsob, jakým vládní koalice prosadila jejich schválení v Poslanecké sněmovně. Podle Ústavního soudu to však sice odporovalo jednacímu řádu sněmovny, nikoliv však Ústavě.
