Bývalý dlouholetý předseda KSČM Miroslav Grebeníček vydal knihu, ve které vzpomíná na uplynulých 20 let po pádu komunistického režimu. Nazval ji Hradba vzdoru a vyznal se v ní z nesouhlasu takřka se vším, co se po sametové revoluci událo. Publikaci představilo veřejnosti Ottovo nakladatelství a je k dostání ve všech knihkupectvích.
"Hlavním cílem je poznání toho, co jsme prožili za posledních 20 let, kdy došlo v listopadu 89 k velkým převratným změnám a mnozí z nás si slibovali lepší zítřek. Bohužel, situace je velmi komplikovaná a já jsem měl jediný zájem postihnout celospolečenské trendy a skoro bych řekl vyjádřit vše pravdivě," řekl o své knize autor.
ČTĚTE TAKÉ: V KSČM se přou o omluvu za minulost
Vše o kauze Grebeníček: výslechy, vzpomínky, obušky
V úvodu sice označuje polistopadový vývoj za pozoruhodný, nenechává na něm ale nit suchou. "Žádná polistopadová vláda nebyla schopna přijetím západního vzoru nabídnout nic kromě demagogie, jež srovnávala údajně zavrženíhodnou minulost s jásavými zítřky," píše v úvodu. Západní vzor je podle něj germanizací či amerikanizací a polistopadový vývoj promarněnou příležitostí. Polistopadové vlády "ohlupovaly občany tlacháním o čtyřicetileté devastaci a vedle toho prodávaly a rozhazovaly usilovně ohromné hodnoty vytvořené prací předchozích generací," píše bývalý komunistický předseda.
Kritizuje i prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, který skládal slib na socialistickou ústavu zakotvující budování socialismu, i když podle Grebeníčka něco takového neměl v úmyslu. Kriticky se vyjádřil i na adresu nynějšího prezidenta Václava Klause. Ten podle Grebeníčka zavrhl sociální stát jako cestu ke komunismu a prosazoval trh bez přívlastků, který prý vedl k ekonomice plné špinavostí, intrik a tunelování.
Na jiném místě píše, že "novodobí papaláši jsou tak silnou ukázkou arogance, zvůle, hrabivosti a zkorumpovanosti, že je to, jak se říká, do nebe volající". Za stav společnosti, který Grebeníček považuje za neutěšený, jsou podle něj odpovědná i média, která prý vytvářejí falešný obraz minulosti i současnosti a rozněcují nenávist.
V první kapitole se Grebeníček soustřeďuje na případ svého otce Aloise Grebeníčka, vězně nacistických koncentračních táborů v Osvětimi a Buchenwaldu, ale i vyšetřovatele komunistické Státní bezpečnosti v Uherském Hradišti. Ve zbylých dvou rozebírá vleklé spory, které s ním vedli voják a hrdina západního protinacistického odboje a vězeň komunistického režimu Čestmír Šikola a protikomunistický aktivista Jan Šinágl.
V závěru někdejší šéf KSČM, který je stále poslancem, vyjádřil spokojenost nad tím, že prý se jako kritik polistopadového vývoje nedal "umlčet, zastrašit nebo dokonce koupit" těmi, kteří v Česku posledních dvacet let rozhodovali.
Foto: ČTK
