Extrémní levice je slabá, pravice nejednotná, antiislamisté rozštěpení

Domácí
19. 5. 2017 05:15
Na snímku se odpůrci krajní pravice snaží předat květinu dvojici pravicových příznivců s transparentem, kteří se sešli 1. května na náměstí Svobody v Brně k prvomájovému pochodu.
Na snímku se odpůrci krajní pravice snaží předat květinu dvojici pravicových příznivců s transparentem, kteří se sešli 1. května na náměstí Svobody v Brně k prvomájovému pochodu.

Extremisté loni v Česku uspořádali 308 akcí, což bylo o jednu víc než v roce 2015. Levicové extremistické subjekty loni pořádaly 133 akcí, pravicové 129 a protimigrační či protiislámská hnutí 49. Počet extremistických trestných činů loni meziročně klesl o 32 na 143. Vyplývá to z výroční zprávy o extremismu za rok 2016, kterou bude projednávat vláda.

Na extrémní pravici podle dokumentu, který každoročně vydává ministerstvo vnitra, pokračovala nejednotnost způsobená osobními spory hlavních představitelů těchto subjektů. Silná rivalita přetrvávala mezi Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) a Národní demokracií (ND). U obou politických stran byl podle vnitra patrný odliv sympatizantů, který se projevil zanedbatelnými výsledky v krajských volbách. "Dílčím tématem zpočátku roku byla nadále migrace, od které se extrémně pravicové subjekty přesunuly k důraznější kritice a protestům proti členství ČR v EU, NATO a proti tuzemské politické reprezentaci jako celku," stojí ve výroční zprávě.

Aktivnější loni byla ND. DSSS charakterizovalo umírněné a nevýrazné vystupování, i když má větší členskou základu. Výroční zpráva také upozornila na to, že do ND loni vstoupily osoby známé působením v neonacistickém hnutí. DSSS naopak podle vnitra ztratila širší podporu neonacistů.

Krizi v loňském roce podle výroční zprávy zažily protiislámské a protimigrační subjekty, které nebyly schopné spolupracovat a štěpily se. "Pokles zájmu veřejnosti o téma migrace a vnitřní neshody uvnitř hnutí vedly fakticky k jeho úplnému rozkladu," zdůrazňuje výroční zpráva. Tato uskupení podle zprávy dostávala prostor v alternativních médiích, která se snažila šířit či podporovat atmosféru strachu. "Využívala k tomu mimo jiné i selektivního a účelového informování o uprchlících, muslimech a jejich spojování s terorismem," píše se ve výroční zprávě.

Na extrémní levici vloni podle odborníků stagnovala anarchistická scéna a její militantní část. "Autoritářské skupiny byly nadále fragmentované a nenašla se výraznější postava či kolektiv, které by je sjednotily. Členská základna zůstala slabá," stojí v dokumentu. Aktivity extrémní levice se utlumily v souvislosti s tím, že klesl zájem o migrační témata. Loni také proti roku 2015 přestalo zapalování policejních aut, takový případ byl zaznamenán pouze jeden.

Za hlavní rizika a hrozby pro Česko zpráva označuje snahy extremistů vedoucí k oslabení společnosti, možnosti nárůstu napětí či polarizace společnosti, výskyt radikalizovaných militantních jedinců nebo malých skupin. Za nebezpečí odborníci považují také to, aby extremistické prvky nezačal přejímat politický mainstream nebo možný vznik politicky extremistického subjektů v čele s charismatickým vůdcem.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/Šálek Václav

Další čtení

Matky, mámy a maminky dnes mají svátek, v Česku se slaví víc než sto let

Domácí
11. 5. 2025

Praha 4 chce jiné než dosud používané názvy budoucích stanic metra D

Domácí
11. 5. 2025
Připomínka poslední bitvy druhé světové války v Evropě u Slivice spojená s ukázkou bojů, 10. května 2025, Památník Slivice, Příbramsko.

Bitva u Slivice připomněla konec války, zhlédly ji tisíce lidí

Domácí
10. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ