Buď zaměstnat postižené, nebo od nich kupovat zboží musejí firmy s více než 25 zaměstnanci. Spousta z nich ale opatření na podporu invalidů obcházela, a tak se ministerstvo práce rozhodlo povinný odběr zboží zrušit. Chráněné dílny se teď bojí, že o jejich výrobky nebude zájem a budou muset propouštět. A postižení jen tak nové pracovní místo nenajdou.
„No to je katastrofa," reagoval na záměr ministerstva práce Jiří Prokop, předseda výrobního družstva Drutěva, které provozuje chráněnou dílnu v Praze. „To se ani jinak nedá vyjádřit. V ten okamžik totiž přestane být naše práce pro odběratele tak zajímavá," bojí se.
Družstvo si teď na nedostatek zakázek nemůže stěžovat. Ale protože většinu z nich odběratelé vyúčtovávají právě jako takzvané náhradní plnění, bude družstvu po zavedení reformy hrozit, že o většinu zakázek přijde. „Je to jedna z prvních otázek, kterou na nás potenciální zákazníci při navazování obchodních vztahů mají, jestli nabízíme náhradní plnění. Přes to jde tak 90 procent zakázek," odhaduje Prokop.
Každá firma s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnat určitý počet zdravotně postižených osob. Pokud tak neučiní, nabízí jí zákon další dvě „náhradní" možnosti: takzvané náhradní plnění, tedy odvést do státní kasy určitý obnos peněz, nebo za větší obnos nakoupit zboží od firem, kde alespoň polovinu zaměstnanců tvoří invalidé. Opatření mělo podpořit zaměstnávání lidí s různými formami postižení. Časem ho však začaly firmy zneužívat skrze takzvanou přefakturaci.
Jak obejít náhradní plnění? Přefakturovat
„Firma A chce najít odběratele pro své výrobky, a tak se dohodne s firmou B, že jí je bude dodávat v rámci tzv. náhradního plnění. Firma A proto založí chráněnou dílnu nebo družstvo, ve kterém zaměstná pět lidí, z toho tři čtyři postižené, čímž splní povinnost 60 procent podílu invalidů. Ti však zboží vyrobené firmou A pouze přebalí, nijak se na jeho výrobě nepodílejí a naúčtují ho firmě B, která tak má splněnou povinnost náhradního plnění," popisuje problém přefakturace Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených.
Ministerstvo práce chce proto v rámci sociální reformy, která vejde v platnost roku 2012, povinný odběr výrobků od firem zaměstnávající postižené zrušit. „Nově bude možné využívat pouze dva způsoby, a to zaměstnávání osob se zdravotním postižením, nebo odvod do státního rozpočtu," oznámil ministr práce Jaromír Drábek. Obě formy bude možné kombinovat.
Dnes například musí firma s 26-50 zaměstnanci zaměstnat alespoň jednoho postiženého, nebo zaplatit skoro 49 tisíc do státního rozpočtu, popř. si jako náhradu za chybějící invalidní zaměstnance objednat od chráněných dílen a podobných zařízení zboží v hodnotě 136 500 korun.
Postiženým to nepomohlo
Zpráva o zrušení povinného odběru zboží postižené i provozovatele chráněných dílen vyděsila. „Chráněné dílny a družstva fungují díky náhradnímu plnění, bez toho pro ně bude obtížné udržet se na trhu," obává se Krása. Zároveň ale připouští, že opatření bylo zneužíváno a postiženým nakonec ani příliš nepomohlo.
V Drutěvě zaměstnanci s mentální retardací vkládají do obálek různé letáčky a katalogy, třídí DVD, k papírovým sáčkům na psí výkaly přikládají lopatičky, vkládají do hraček baterky a podobně. Jinou práci podle předsedy družstva najdou jen těžko, přestože jsou schopní a pracovití. „Jsou to halířové práce, ale pro ně je důležité, že mohou každý den přijít do práce a dělat něco smysluplného. Navíc to dělají rádi," říká o svých zaměstnancích Prokop.
Ministr Drábek ale slibuje, že systém chráněných dílen a pracovních míst pro postižené zlepší. „Podmínky podpory budou v podstatě stejné jako dnes. Naším cílem je zjednodušit právní úpravu a nastavit podporu tak, aby nebyla duplicitní - tedy vždy jeden příspěvek na jednu osobu se zdravotním postižením," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ Táňa Švrčková z tiskového oddělení ministerstva práce.
Dnes totiž může zaměstnavatel čerpat příspěvků na pracovní místa pro postižené hned několik. Úřad práce mu poskytne například dotace na zřízení a na provoz chráněného pracovního místa nebo chráněné dílny nebo příspěvek na přípravu zdravotně postiženého k práci.
