Od první přímé volby prezidenta uplynul už rok. Za tu dobu dala nová hlava státu dostatečně najevo, že nebude sedět v koutě a do tuzemské politiky podle potřeby aktivně zasáhne. On-line deník TÝDEN.CZ zpovídá bývalé kandidáty na prezidenta a ptá se, jak Miloše Zemana v hradní roli hodnotí a co by dělali na jeho místě oni. Bývalá poslankyně, herečka Táňa Fischerová jednoznačně říká, že Zemana lze pochválit snad jen za doplnění Ústavního soudu. Do sestavování vlády by neměl zasahovat.
Jak hodnotíte první rok prezidenta Miloše Zemana?
Jsem zaskočená mnoha jeho kroky. Já myslela, že bude chtít být dobrý prezident. Že se bude snažit být dobrý pro všechny občany a pokusí se potlačit svoje vlastnosti, které tomu postu nesvědčí. Ale ukazuje se, že to byl chybný předpoklad. On zkrátka dál dělá to, co by na svém místě dělat neměl. Nebezpečně natahuje ústavu a nastoluje poloprezidentský systém. Nemá přitom právo nedodržovat ústavu a přidělovat si pravomoci. Není autokrat - a nemá být. Já mám k jeho působení poměrně velké výhrady. Kromě toho, že doplnil Ústavní soud - i když některé návrhy mu neprošly -, toho moc k chvále nenacházím.
Myslíte, že Zeman svým svérázným výkladem ústavy pravomoci prezidenta rozšíří už navždy?
Obávám se toho, považuji to za velmi nešťastný, velmi nezdravý a velmi nebezpečný jev. Nechápu, jestli si neuvědomuje, co dělá, nebo jestli jeho touha po moci je tak velká, že zakryje veškerá pravidla. Prezident skutečně není předseda vlády, a on to pořád zaměňuje.
Takže pochopení pro Zemanovy požadavky na vládu nemáte?
Nemám. Považuji to za prodloužení stavu, který je neúnosný. Zeman se spolupodílí na krizové situaci, protože to, co potřebujeme je, aby tu začala fungovat pravidla. Toto bezvládí není dobré.
Jak hodnotíte rodící se vládu ČSSD, ANO a lidovců?
Víte, pozoruji to s očekáváním a s určitým napětím. Samozřejmě vůbec netuším, jak to dopadne. Ve vládě jsou osobnosti, které se mi zdají být velmi zajímavé, ale záleží na tom, jakým směrem půjdou a co je bude ovlivňovat. Z tohoto pohledu vidím určitou naději, ale vývoj je zcela nepředvídatelný.
Pokud byste byla prezidentkou vy, měla byste výhrady k osobám ministrů? Snažila byste se také nějakým způsobem jednat s ministerským předsedou, kdo by měl ve vládě usednout a kdo nikoliv?
Určitě bych své výhrady premiérovi řekla. To je podle mě povinností prezidenta říci, co je špatně, pokud něco takového najde. Jinak bych to asi neovlivňovala. Nahlas bych řekla své výtky, ale respektovala bych předsedu vlády. On je odpovědný, ne prezident. Prezident si musí uvědomit, že do tvorby vlády nemůže násilím vstupovat, pokud tedy nenajde něco skutečně zásadního. Já mám třeba výhrady zejména k panu Andreji Babišovi (kandidát na ministra financí, šéf hnutí ANO a společnosti Agrofert - pozn. red.) pro střet zájmů. Ani tak mi nevadí, že by neprošel lustrací (Babiš se soudí na Slovensku o své údajné spolupráci s StB - pozn. red.), to je jiná věc. Jen příklad - Babiš nechce progresivní daň. I zde se projevuje ten střet - progresivní zdanění nechce kvůli svému podnikání. V tom vidím problém. Ale vidím ho i u kandidáta na ministra životního prostředí (Richard Brabec, ANO, bývalý ředitel Lovochemie - pozn. red.). Připadá mi absurdní, že tento člověk by se měl starat o životní prostředí. Ale ekologové mu dávají sto dnů hájení.
Ale chápu to dobře, že byste i přes tyto problémy ministry jmenovala?
Ano, protože není pravomocí prezidenta toto narušovat. Jeho rolí je upozorňovat na úskalí toho, co nefunguje. Říci to veřejně a ukázat pochybnosti. Ale nikoliv to v praxi ovlivňovat a zasahovat do toho.
Myslíte, že rok prezidentování Miloše Zemana náladu ve společnosti změnil? Že by přímá volba dopadla dnes jinak?
Já myslím, že problém je v celém systému volby. Většinový systém, kdy se do druhého kola dostanou dva kandidáti, je špatný. Je v něm zakleto, že ti "menší" kandidáti vypadnou. Já bych byla pro jednokolový způsob volby, ve kterém by lidé zakroužkovali tři nejlepší kandidáty a ten, kdo by dostal nejvíce kroužků v prvním kole, by vyhrál. Pak by taková volba měla cenu. Lidé by se nebáli volit "menší" kandidáty. Teď se bojí, že se jejich kandidát do druhého kola nedostane. I kdyby se volba zopakovala, tak by asi dopadla dost podobně jako minule.
Nelitujete zpětně, že jste se do kandidatury na hlavu státu před rokem pustila?
Naopak, já myslím, že to bylo moc dobře. I teď, když se na to dívám zpětně, si myslím, že těch devět kandidátů bylo tak rozdílných, že každý reprezentoval široké spektrum lidí. Díky tomu byla volba zajímavá. Představte si, že by do voleb šli jen velcí mocenští hráči. Lidé by hned řekli, že to nemá cenu. Myslím si, že i můj vstup do voleb ukázal, že to lze dělat i bez peněz. I to je důležité - zbavit peníze moci. Současně jsem do voleb přinesla alternativní pohled a určitému procentu lidí jsem dala šanci, že mohli volit podle svého svědomí.
Jste stále politicky činná, v říjnových volbách jste kandidovala za hnutí Změna. Zvážíte za čtyři roky znovu kandidaturu na prezidentku?
Já jsem předsedkyní alternativního politického hnutí (Klíčové hnutí, pozn. red.) - alternativního říkám proto, že přinášíme jiné programy, než ty, které tady jsou, a nové pohledy na různé oblasti, včetně ekonomiky. Z tohoto důvodu se vždy voleb zúčastňovat budeme, záleží na tom, s kým se spojíme a jak moc lidé budou hledat program pro změnu. To, co přinášejí existující strany, ve skutečnosti žádná změna není. Pokud bude za čtyři roky situace vypadat na to, že bych kandidovat měla, tak ano. Ale nevím, protože musím zohlednit i svůj věk. Kloním se k tomu, že spíš ne, ale nikdy člověk neví, jak to bude. Nechávám to jako otevřenou možnost.
Čemu se vlastně poslední dobou věnujete?
Budujeme naše hnutí tím, že se se tam vyskytnou noví členové, takže je přijímáme, rozvíjíme svůj program, pořádáme konference. Vystupuji na různých konferencích na téma alternativní ekonomika a energetika. Mám hodně práce vedle toho, že jsem členkou různých neziskových organizací a dělám vlastní uměleckou práci, protože pořád jezdím se svými dvěma pořady.
Hnutí ANO vás prosazuje na post ombudsmanky. Jak to vůbec vzniklo?
Mě oslovil před Vánocemi Martin Stropnický, zda bych nepřijala kandidaturu. Dala jsem si pár dní na rozmyšlenou, protože je to vážná věc. Volala jsem Anně Šabatové, jak se na to dívá a zda neví o nějakém kandidátovi. Říkala, že o tom sama uvažovala, ale kvůli manželově nemoci do toho nepůjde. Po třech dnech jsem kandidaturu přijala. Anna pak změnila rozhodnutí, že by do toho šla, s manželem si to rozmysleli. Já nechci jít proti Anně. Je ten nejlepší kandidát, protože ona už to dělala, pracovala jako zástupkyně Otakara Motejla. Já se považuji za náhradnici v případě, že Anna by nebyla Senátem přijata. Nepůjdu ani proti Haně Marvanové nebo nějakému podobně silnému kandidátovi občanské společnosti. Jen bychom se navzájem "vypráskali" a nebyl by tam nikdo.
