Státní svátek
FOTO: Oslavy výročí v Česku. Létaly gripeny i červené trenýrky

Výročí vzniku samostatného Československa si v Praze připomněli politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem, zástupci armády a odbojářů, rektoři vysokých škol a další lidé. Na Hradčanském náměstí před prezidentem složilo slavnostně přísahu 875 nových vojáků, Zeman také povýšil hodnosti tří vojáků a ředitelů dvou tajných služeb. Výročí vyhlášení státu v říjnu 1918 se slavilo také v Brně, Ostravě a Plzni. Oslavy vyvrcholí večerním ceremoniálem na Pražském hradě, kde prezident udělí státní vyznamenání.

Zeman a další politici dopoledne položili věnce u Národního památníku v Praze na Vítkově. Součástí oslav byl přelet dvou stíhaček JAS-39 Gripen a dopravního letounu Challenger nad památníkem. Prezident při odchodu z akce řekl, že svátek považuje za rozhodně nejdůležitější připomínku státnosti. "Při vší úctě k roku 1993 (1. ledna vznikla ČR) považuji tento svátek za základ," dodal. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je dnešek příležitostí k promýšlení českých dějin.



Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) při následujícím slavnostním shromáždění Českého svazu bojovníků za svobodu ve vítkovském památníku připomněl svobodu, demokracii a humanismus jako hodnoty, na kterých v roce 1918 samostatný československý stát vznikl. Šéf svazu Jaroslav Vodička zmínil slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily.

V poledne se Zeman setkal na Pražském hradě s diplomaty. Uvedl, že za poslední rok se něco zlepšilo a něco zhoršilo. Vyzdvihl mimo jiné růst hrubého domácího produktu v Česku, k negativům zařadil migrační krizi zaviněnou podle něj terorismem na Blízkém východě. Mezi diplomaty byl podle informací Hradu i velvyslanec Spojených států Andrew Schapiro, s nímž se Zeman dostal před časem do slovní rozepře.



Generálské hodnosti vedle tří vojáků od Zemana získali policejní náměstek Zdeněk Laube, ředitel civilní rozvědky Jiří Šašek a velitel pražských hasičů Roman Hlinovský. Ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřího Langa, o němž se nyní spekuluje, že v čele kontrarozvědky příští měsíc skončí, prezident povýšil z brigádního generála do hodnosti generálmajora.

Odpoledne položil Zeman věnec u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí. Pietnímu aktu přihlížely stovky lidí, mezi nimi i Zemanovi odpůrci. Někteří pískali a křičeli, při prezidentově odchodu jich pár drželo v rukou červené trenýrky. Kvůli narušování pietního aktu policie i s pomocí chvatů zadržela jednoho muže, řekla mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová.



Před prezidentem položili květiny u sochy TGM i zástupci rektorů vysokých škol, kteří odmítli přijít večer na ceremoniál předávání státních vyznamenání. Reagovali tak na to, že Hrad na ceremoniál nepozval dva z rektorů, kteří měli s prezidentem v minulosti spory. "Je to určité vyjádření vztahu k vysokoškolskému vzdělání, vzdělanosti obecně," řekl novinářům předseda České konference rektorů (ČKR) a rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima. Vyjádřil se také k Zemanovu dnešnímu výroku, že rektorům za jejich neúčast na hradním ceremoniálu vlastně děkuje. Uvolnili prý místo v přeplněném Vladislavském sále, kde si tak mohou sednout příbuzní vyznamenaných. Pokud není Hrad schopen zajistit místa pro příbuzné vyznamenaných, pak je to jeho chyba, ne rektorů, řekl Zima.

V Ostravě v Husově sadu u památníku padlých v bitvě u Zborova si připomnělo výročí vzniku státu okolo stovky lidí včetně primátora Tomáše Macury (ANO). U Masarykova pomníku v Brně položili věnce také primátor Petr Vokřál (ANO) a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). V Plzni byl k výročí na náměstí Míru před budovou rozhlasu odhalen po desítkách let dokončený Památník bojovníků a obětí válek.

Otevření obvykle nepřístupných prostor sněmovny, Senátu a premiérské vily dnes k návštěvě využily tisíce lidí. Zájem vzrostl hlavně odpoledne. Do Senátu se přišlo podívat téměř 4000 Pražanů a návštěvníků hlavního města, ve sněmovně jich bylo kolem 1200 a Kramářovu vilu navštívilo zhruba 2300 lidí.

V Praze, Brně a několika dalších městech sešly stovky lidí na demonstracích proti migraci, v Brně jich podle policejního odhadu bylo asi 1500. V Praze od sebe policejní těžkooděnci oddělili skupiny odpůrců islámu a EU od skupiny příznivců migrantů, akce v ostatních městech se obešly bez vážnějších incidentů. V celé republice se sešly odhadem tři tisíce lidí.