Bývalý předseda komunistů Miroslav Grebeníček zpochybnil tvrzení, že čin Jana Palacha v roce 1969 směřoval proti komunistické totalitě. Uvedl to ve sněmovně při projednávání poslanecké novely, podle níž by se den Palachova činu měl zařadit mezi významné dny. Koalice na protest opustila jednací sál dolní komory.
Anketa:
"Jan Palach se nezapálil na protest proti Komunistické straně Československa, jeho sympatie patřily především reformním komunistům," pronesl poslanec Miroslav Grebeníček. Překvapil vás takový výrok?
Grebeníček v projevu nejprve připustil, že "je rozumné oběť Jana Palacha připomínat". Předkladatele novely ale vzápětí obvinil ze svérázného výkladu historických událostí a účelové úpravy minulosti.
"Tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící. Jan Palach se nezapálil na protest proti Komunistické straně Československa, jeho sympatie patřily především reformním komunistům," prohlásil Grebeníček, který je označován za představitele stalinistického křídla v KSČM. Po těchto jeho slovech spolu s koalicí opustila jednací sál i část Věcí veřejných.
Grebeníček uvedl, že se Palach stal po své smrti "rukojmím celé řady prapodivných negativistů, například těch, kteří v nahnědlé tónině opakovaně volají po odstoupení členů KSČM, kteří po demokratických volbách loni na podzim usedli v krajských radách".
"Zástupce KSČM pan Grebeníček nám jasně ukázal, že se jejich myšlení a demagogie hraničící s fanatismem za 45 let vůbec, ale vůbec nikam neposunuly," uvedla předkladatelka novely Jana Černochová (ODS). Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že by měly platit nějaké etické limity a že Grebeníček se ve svém účelovém vystoupení dopustil "naprostého převrácení faktů, naprostého obrácení smyslu celé věci, zneužití k jakési zvláštní fabulaci, která nakonec nám vysvětluje, že Jan Palach z lásky ke komunistické straně tehdy vlastně podnikl krok".
Proti tomu se postavila Marta Semelová (KSČM). "Jste to vy, kteří tady převracíte přes 20 let historii. Jste to vy, kteří předkládáte vrahy za hrdiny a hrdiny za vrahy," prohlásila na adresu koalice.
Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik uvedl, že Grebeníček jen připomenul některé historické souvislosti jinak než tvůrci novely. "Beru to tak, že jste pouze nechtěli poslouchat jiný názor," komentoval odchod vládních poslanců z jednacího sálu. Podotkl, že nikdo z komunistů nenavrhoval zamítnutí novely. S Františkem Laudátem (TOP 09) se shodl na tom, že by stát měl přispět na opravu Palachova rodného domu ve Všetatech na Mělnicku.
Smířlivě vystupovali zástupci ČSSD. "Jan Palach se přece také upálil na protest proti naší zbabělosti. Proti tomu, jak jsme se rychle ohnuli," uvedl Stanislav Křeček. Jako někoho, "kdo se pokusil postavit té atmosféře a zbabělosti, která u nás bohužel se objevila jak v protektorátu německém, tak po okupaci v roce 1968," chápe Palacha místopředseda strany Lubomír Zaorálek.
Podle Zaorálka byla atmosféra při dnešním projednávání návrhu "hysteriózní" a zbytečně zjitřená. Od komunistů prý v minulosti zazněly mnohem horší výroky. "Nepotřebuji odcházet ze sněmovny vždy, když zazní něco, co není úplně přesné," řekl na pozdější tiskové konferenci a dodal, že podle něj není "od čeho se moc distancovat". Na Grebeníčkově výroku by prý chápal, že Palachův akt nesměřoval a priori proti komunistické straně, protože Palach byl podle něj příznivec pražského jara. Studentovo sebeobětování ale podle něj bylo namířené proti totalitnímu zřízení.
Podle Jiřího Paroubka (NS-LEV21) by měl významný den připomínat také Jana Zajíce, který Palachův příklad následoval.
Novela prošla
Sněmovna nakonec poslaneckou novelu v prvním kole podpořila. Proti zákonu se ze 152 přítomných poslanců postavila pouze komunistka Marta Semelová, 11 poslanců včetně pěti komunistů se hlasovaní zdrželo. Novelu má před dalším schvalováním projednat sněmovní kulturní výbor. Dolní komora mu na to dala 30 místo obvyklých 60 dnů.
Novela má připomenout 16. leden 1969, kdy se tehdejší student filozofické fakulty Palach upálil na protest proti nastupující normalizaci po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. O tři dny později svým zraněním podlehl. Novela by měla nabýt účinnosti symbolicky letošního 11. srpna, tedy v den 65. výročí Palachova narození.
Poslankyně ODS Černochová uvedla, že nový významný den by byl "projevem úcty k heroickému činu mladého studenta v boji proti totalitnímu režimu a za národní suverenitu cizí mocností okupovaného státu". Podotkla, že Palachův pohřeb se stal jednou z posledních velkých akcí, při níž Čechoslováci masovou účastí jednoznačně deklarovali nesouhlas s dobovou politickou realitou.
Pro komunistický režim byl Palach nebezpečný i po smrti, jeho ostatky byly převezeny z původního hrobu na pražských Olšanech na hřbitov v rodných Všetatech na Mělnicku, uvádí důvodová zpráva k novele.
