Horáček: Kandidovat na Hrad? Myslím, že nejsem psychopat

Už pět měsíců mluví o tom, že bude možná kandidovat na prezidenta. Možná. Většina lidí s tím ale počítá najisto. Sám někdejší spolumajitel Fortuny Michal Horáček říká, že by na svou kandidaturu vypsal velice nízký kurs, zhruba 1,1 : 1. Vypráví také, jak by vypadala jeho kampaň, kolik by za ni zaplatil a proč by do ní nepřizval Lucii Bílou a další přátele ze showbyznysu.

Připadáte si občas jako psychopat?

To byste mi musel definovat, co je to být psychopat. Jestli to je tak daleko od normy, že to je patologické. To, myslím, nejsem.

V jednom rozhovoru jste přitom řekl: "Chtít být prezidentem znamená být psychopat."

Takhle to vykřiknout, to může opravdu jen psychopat. Já bych chtěl rozhodnutí opřít o nějaký silnější základ. Na Facebooku mám nějaké desetitisíce lidí, kteří to sledují. Vím, že to je spíše takový fanklub, že ho nesmím přecenit. Navíc to není setkání tváří v tvář, kdy se člověk může dívat druhým do očí a vyzývat je, aby vás kritizovali, aby se nestyděli. A přesně to chci od lidí ze všech končin naší země. Od horníků, lékařů či vysokoškolských studentů stejně jako třeba od pracujících na poli. Od lidí, kteří se považují za příznivce Karla Schwarzenberga nebo se počítají do legendární pražské kavárny, mi bylo řečeno, že až někdo jako já vyjede do Frýdku- Místku, plivnou mu tam do obličeje.

Už vám do něj někdo plivl?

Do míst, která mají pověst bašt současného pana prezidenta, jezdím nejraději. Nikdo mi tam do obličeje neplivl, ani metaforicky. Potkal jsem se s lidmi, kteří říkali: "Ano, já jsem volil Zemana, ale nedivte se. Copak jsem mohl volit Schwarzenberga?" A vysvětlují mi, proč ho nemohli volit. To je celé. Příště ale bude nová volba a oni posoudí, zda chtějí opět volit pana inženýra Zemana, anebo někoho jiného.

V čem jste jiný než Schwarzenberg, že by na vás - na rozdíl od něho - měli slyšet?

Nevím, jestli vůbec podnikl takto náročnou a obsáhlou cestu po menších i větších místech v zemi jako já. To znamená s jedním fotografem, jedním kámošem. A jestli vůbec nabídl bezprostřední setkání, vyzval lidi, aby mu něco řekli, anebo jestli jim jen přinášel "poselství velké pravdy", abych tak řekl. Lidé jsou na to nesmírně citliví.

Co vám tedy říkají?

Těžko lze zobecňovat. Ale myslím, že lidé, se kterými se potkávám, by si spíše přáli, abych takovou nabídku dal, lidsky se mnou tak nějak sympatizují. Mají však obavu často vyjádřenou slovy: "My vás známe už třicet let, posloucháme vás, maminka se při vaší skladbě zamilovala, já jsem při ní vznikla... No, ale vy jste jen citlivý umělec. Abyste byl prezident? Vždyť je tady migrační vlna, co vy a islamisti?" Trochu se obávají, zda ten, kdo jim rozumí citově, bude schopen energicky hájit jejich zájmy.

Co jim odpovídáte? Že islamistům pustíte Michala Davida a oni raději utečou?

Oni už neřeknou, co si představují pod pojmem "energicky hájit".

* Na čem by založil předvolební kampaň?