Téma TÝDNE
Jak číst předvolební průzkumy. Proč se někdy fatálně mýlí
15.10.2017 19:45 Původní zpráva
Volby v Česku nikdy nedopadnou podle průzkumů, říkávají politici. A pak bývají zklamáni, že to tak opravdu je. Jako například někdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek, který místo v křesle premiéra skončil v opozici. Proč se průzkumy někdy fatálně mýlí?
V loňských parlamentních volbách na Slovensku měly agentury problém trefit i pořadí stran. Odpůrci brexitu se do poslední chvíle utěšovali výsledky průzkumů, podle nichž Británie v Evropské unii setrvá, a nakonec 51,9 procenta Britů hlasovalo pro odchod. ANO Andreje Babiše v posledních volbách dlouho nikdo nebral vážně, hnutí potom atakovalo první ČSSD. A nezapomenutelný je Jiří Paroubek, který se v roce 2010 těšil na třicet procent pro socialisty, ale čekala ho studená sprcha "nevýhry" - jeho partaj sice skončila první, ale na sestavení vlády to nestačilo.
Agentury pro výzkum veřejného mínění chrlí jeden průzkum za druhým, ale dá se jim věřit, když se dokážou tak fatálně mýlit? Necucají si data z prstu?
Průzkumy jsou užitečné a věřit se jim dá, jen je třeba si uvědomit jistá omezení a umět je číst. Podívejme se na to, co je ovlivňuje. Především jsou to zkušenosti výzkumníků a výběr respondentů. Proto například poslední německé volby vyšly téměř podle průzkumů. Přesnost výsledků ovlivňuje samozřejmě fakt, že se šetření provádí pouze na několika stovkách respondentů a mohou se projevit chyby v jejich výběru. Pro Českou republiku by mělo stačit pět set až tisíc dotázaných - neplatí, že čím více, tím lépe. Před americkými prezidentskými volbami v roce 1936 rozeslala redakce časopisu Literary Digest deset milionů anketních lístků s dotazem na jméno příštího prezidenta a předpověděla vítězství Alfreda Landona o 14 procent. Vyhrál Franklin D. Roosevelt, kterého správně předpověděl George Gallup, jenž se tehdy zeptal jen několika tisíc lidí. Jenže je vybral tak, aby průzkum zahrnul zástupce všech regionů, sociálních vrstev, věkových i vzdělanostních kategorií. Chyba časopisu byla, že se spolehl na databázi automobilových registrací a telefonní seznamy, které však podchycovaly převážně bohatší vrstvy obyvatel. Výsledek to fatálně deformovalo.
Klíčový výběr respondentů
Gallupova metoda se od té doby stala univerzálním nástrojem. Část českých agentur používá kvótní výběr, při němž si stanoví oblasti, kde se bude ptát. Ještě přesnější je pravděpodobnostní výběr, který se snaží najít konkrétní reprezentanty jednotlivých kategorií. Stejně náročný je výběr tazatelů, aby byli dostatečně proškoleni a neovlivňovali dotazované svým osobním názorem. Čím přesnější je výběr respondentů a tazatelů, tím vyšší náklady. Levnější je dělat průzkumy po telefonu - je to i rychlejší, ale riskantní v tom, že respondent nemusí odpovídat tak zodpovědně, jako když se baví s tazatelem tváří v tvář. Ještě rychlejší a levnější je dotazník přes internet, kde však respondenta nic nemotivuje, aby odpovídal poctivě.
Není to však jen výběr a know-how. Zásadní je i čas, který do voleb zbývá. Čím delší doba před volbami, tím větší je podíl nerozhodnutých voličů, který může výsledky zkreslit. V roce 2010 se agentura SC&C těsně po parlamentních volbách ptala 25 380 voličů v 370 okrscích, kdy se rozhodli, koho budou volit. Více než polovina z nich měla jasno nejpozději dva měsíce před volbami, třetina se rozhodovala v posledních dvou týdnech a skoro patnáct procent až v den voleb. Nejvěrnější voliče mají komunisté, občanští demokraté a socialisté. Naopak pro volbu TOP 09 a Věcí veřejných se polovina jejich příznivců rozhodla až před volbami. A zdá se, že nerozhodných je letos ještě mnohem více.
Anketa:
Půjdete na podzim k volbám?
-
Ano, budu volit ANO. 15 %
-
Ano, budu volit ČSSD. 5 %
-
Ano, budu volit KSČM. 6 %
-
Ano, budu volit ODS. 11 %
-
Ano, budu volit TOP 09. 9 %
-
Ano, budu volit KDU-ČSL. 5 %
-
Ano, budu volit SPD. 18 %
-
Ano, budu volit STAN. 4 %
-
Ano, budu volit Piráty. 16 %
-
Ano, budu volit někoho jiné, než je v předchozí nabídce. 6 %
-
Ne, nepůjdu volit. 4 %
Gilotinový efekt
Jak může metodika ovlivnit výsledky? Důležitá je například zvolená otázka. Když respondent musí z hlavy říct "svou" stranu, nahrává to spíše velkým a známým partajím. Když si naopak vybírá z nabídnutého seznamu, je to výhodnější pro malé strany.
Pro posledně jmenované je nejdůležitější, aby se v průzkumech udržely nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny. Odborníci na politický marketing v této souvislosti připomínají teorii komunikační spirály mlčení socioložky Elisabeth Noelle-Neumannové, protože o stranách se začne vážně uvažovat až ve chvíli, kdy se kolem zmíněné hranice pohybují. A právě jejím překročením v průzkumu se strana může dostat do sféry "mluvení" - mluví se o ní a současně je jí dán prostor, aby se sama veřejně vyjadřovala.
Poklesem pod tuto hranici se strana ocitne ve sféře "mlčení" a možnost oslovit další voliče ztrácí. Na pobyt kolem pěti procent doplatila například v roce 1992 ODA, když se nedostala do Federálního shromáždění. V roce 2006 naopak Stranu zelených čísla nad pětiprocentním limitem polila živou vodou a partaj tehdy poprvé a zatím naposledy zasedla ve sněmovně. V témže roce stačilo otřást výsledky lidovců i to, když se v médiích objevila chybná zpráva o pádu pod pět procent na 4,9 procenta (i když nakonec dostali 7,22 procenta).
Jisté však je, že ani příznivé předvolební průzkumy a masivní kampaň nemusejí znamenat poslanecké mandáty. Zemanovci v roce 2013 oblepili republiku billboardy, měli ministry v Rusnokově vládě a v některých případech preference až kolem pěti procent. Ve volbách dostali půldruhého procenta hlasů. Čeští voliči si totiž pětiprocentní hranici hlídají a často raději strategicky volí stranu s lepší šancí na úspěch - odborně se tomu říká gilotinový efekt.
Nebezpečně vysoké preference
Vysoké preference mohou mít pozitivní i negativní dopad. Pokud strana roste a vypadá jako budoucí vítěz, může to voliče strhnout - hlasy se nabalují. Takzvaný bandwagon efekt (podle vozu v průvodu s kapelou, za nímž se táhnou další lidé) mohl stát za úspěchem Babišova ANO v roce 2013. Strana zprvu nevypadala nadějně, ale před volbami začali voliči přibývat.
V českých podmínkách jsou však vysoké preference častěji spíše nebezpečné. V případě, že voličova strana vede výrazně v preferencích, hrozí, že nakonec zůstane doma a k volbám nepůjde, "protože je to už jasné". Kdyby preference byly nižší, mohlo by to sympatizanty dané strany naopak "nakopnout" a přivést k volební urně. S tím je spojena i česká nechuť k vládě jedné strany, ba strach z ní. Voliči rádi vyvažují a dávají hlasy menším partajím. Doplatily na to ODS i ČSSD. Už už si myslely na velké vítězství a pohodlnou vládu, ale voliči nakonec rozdali karty úplně jinak. V roce 2010 sociální demokraté počítali s třicetiprocentním vítězstvím, ale museli se spokojit s 22 procenty a místo ve Strakově akademii skončili v opozici.
Průzkumy dávají užitečnou informaci o trendech na politické scéně, ale ani sociologové nemají křišťálovou kouli. A voliči beztak berou výstupy agentur s rezervou. Podle průzkumu Factum Invenio se jejich výsledky cítí ovlivněna pouze třetina lidí.
Jak se zjišťuje obliba stran
Stranické preference - odpovědi všech dotázaných, i těch, kteří si zatím nejsou jisti svou volbou a účastí u voleb. Z těchto čísel se nedá dělat žádný závěr, jsou spíše orientační, ale přinášejí obraz o náladě ve společnosti. Voličské preference - aktuální podpora jednotlivých stran mezi lidmi, kteří se chystají k volbám, bez těch, kteří svou účast vyloučili. Zahrnuje i nerozhodnuté, součet procent u jednotlivých stran je nižší než sto procent. Volební model - simulace výsledků voleb v daném okamžiku vychází ze stranických preferencí, ale zohledňuje se i nerozhodnost voličů a neochota některých jít k volbám. Při vytváření modelů se data přepočítávají podle vlastního know-how a zkušeností, jak se nerozhodní voliči dlouhodobě chovají. Součet čísel dává sto procent. Volební potenciál - používá ho například Česká televize. Zohledňuje celkovou volitelnost stran, takže součet čísel pro podporu je vyšší než sto procent. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.