Nejvyšší důvěře veřejnosti se z českých ústavních institucí i nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Věří jim více než tři pětiny lidí. Následuje prezident, jemuž důvěřuje 57 procent občanů. Na opačném konci žebříčku důvěryhodnosti jsou obě komory parlamentu. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Starostům v září věřilo 62 procent dotázaných, stejně jako obecním zastupitelstvům. Oproti výsledkům červnového průzkumu si starostové pohoršili o čtyři procentní body, zatímco důvěra v zastupitelstva zůstala stejná.
Hlavě státu v září důvěřovalo 57 procent respondentů. "Z podrobnější analýzy vyplývá, že důvěra prezidentovi republiky narůstá se zvyšujícím se věkem, přičemž nižší je zejména v kategorii od 30 do 44 let, a s rostoucí spokojeností s politickou situací," uvádí zpráva CVVM.
O jedno procento
Kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v září věřilo 38 procent lidí. Oproti červnu si vláda pohoršila o jeden procentní bod.
Krajská zastupitelstva považují za důvěryhodná přesně dvě pětiny občanů. Hejtmanům věřilo 38 procent účastníků průzkumu. Ve srovnání s předchozími výsledky to znamenalo pokles důvěry o tři, respektive dva procentní body. "Podle stranických preferencí hejtmanům více důvěřují voliči ČSSD či ANO," uvádí CVVM.
Nejnižší důvěře veřejnosti se těší obě komory českého parlamentu. Senátu věřilo 28 procent lidí, důvěra v Poslaneckou sněmovnu ČR byla ještě o jeden procentní bod nižší.
Kromě důvěryhodnosti ústavních institucí se výzkum CVVM zaměřil také na spokojenost lidí se současnou politickou situací v zemi. Kladně se vyjádřila necelá pětina respondentů, zatímco nespokojenost deklarovalo 46 procent dotázaných. Necelá třetina dotázaných volila ambivalentní odpověď. "V porovnání s minulým šetřením z června 2016 se spokojenost s politickou situací významně neposunula," konstatovalo CVVM.
