Sporný prodej dolů
Kalousek: K řízení ve Švýcarsku o 12 miliard se lze připojit

Česká republika se ještě může připojit k trestnímu řízení ve Švýcarsku v kauze Mostecké uhelné společnosti. V rozhovoru pro deník Právo to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj si jeho úřad nechal vypracovat právní memorandum potvrzené švýcarskou prokuraturou, že podle švýcarského trestního řádu je možné se připojit k trestnímu řízení i po oficiálním podání obžaloby.

Nejvyšší státní zastupitelství ale nedávno prohlásilo, že Česko může o náhradu škody usilovat jen v civilním řízení. Podle místopředsedkyně vlády Karolíny Peake jde přitom o "proces poněkud komplikovanější".

Stanislav Mečl, který je dočasně pověřen vedením VSZ po odvolaném Vlastimilu Rampulovi, dnes upřesnil, že podle sdělení švýcarských orgánů lze se souhlasem soudu spojit civilní řízení s řízením trestním. "K takovému kroku je však potřeba doložit, jaké skutečnosti České republice bránily se připojit se svými nárokem již v řízení trestním," uvedl s tím, že "takové projednání věci se ale nejeví jako reálné."

"Připojit se k řízení jde, i když jiným právním mechanismem. K řízení se lze připojit jako soukromý žalobce, viz paragraf 122 švýcarského trestního řádu," řekl deníku Právo ministr s tím, že pozice státu jako poškozeného a vymáhání eventuální způsobené škody nejsou ani v tomto případě ohroženy.

Podle Kalouska je ministerstvo financí připraveno podat žalobu, kterou se připojí k řízení ve Švýcarsku, ale jen za předpokladu, že mu orgány činné v trestním řízení sdělí, jakým protiprávním řízením škoda vznikla. "Problém spočívá v tom, že my jako ministerstvo financí žádnou škodu neevidujeme. (...) Přes veškeré úsilí do této chvíle nevíme, z jakého jednání škoda měla vzniknout," doplnil Kalousek.

Na to ale Mečl reagoval tím, že švýcarské spolkové státní zastupitelství oznámením ze 14. července 2011, adresovaném ministru financí, upozornilo na materiály, které svědčí o vzniku škody pro český stát. "Rovněž tak popsalo způsob, jakým by měla Česká republika postupovat, a výslovně uvedlo, že přesné odůvodnění nároku České republiky a jeho vyčíslení lze učinit až dodatečně, poté co se Česká republika připojí k trestnímu řízení a seznámí se s obsahem trestního spisu."

Ministerstvo financí odmítá vinu na tom, že se Česká republika nepřipojila k trestnímu řízení jako poškozená strana. Úřad se prý o dotazu Švýcarů dozvěděl na přelomu března a dubna. Od té doby se mu přes opakované pokusy nepodařilo od VSZ získat informace, z nichž by bylo možné dovodit, že Česku vznikla v souvislosti s privatizací MUS škoda, případně jaká. Nemělo prý tedy potřebné informace k tomu, aby mohlo hájit majetkové zájmy Česka.

Švýcarská prokuratura koncem října informovala o tom, že viní sedm lidí, většinou Čechů, z finančních machinací v souvislosti s nejmenovanou významnou energetickou společností. Vyšetřování Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že z MUS byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Významná část majetku byla podle obžaloby převedena do Švýcarska a "vyprána". Obžaloba zahrnuje skutky kvalifikované jako praní špinavých peněz, nekalá správa, podvod a falšování listin.