Kde jsou Řády bílého lva pro Mussoliniho či Kaddáfího?

Kdo dnes asi opatruje Řád bílého lva, který byl libyjskému diktátorovi Muammaru Kaddáfímu propůjčen Gustávem Husákem v roce 1978? A kam se zatoulal stejný řád propůjčený prezidentem Masarykem italskému fašistickému vůdci Benitu Mussolinimu v roce 1926?

Se státními řády a medailemi je to kříž. Propůjčený řád musí být po smrti vyznamenaného vrácen, což se vždy nestane. Medaili zase vrátit nelze. A co naplat, že výtvarník Pavel Brázda (a vnuk sestry bratří Čapků) vrátil v únoru 2013 medaili Za zásluhy prezidentu Václavu Klausovi. "Působení pana Václava Klause v úřadu prezidenta považuji za neblahé," zdůvodnil tehdy svoje rozhodnutí. Brázda medaili zabalil do krabičky, poslal Kanceláři prezidenta republiky a v přiloženém dopise napsal, že mu vadí Klausovy výroky o Václavu Havlovi, jeho negativní postoj k Evropské unii a nadměrný příklon k Rusku.

Po roce 1989 to bylo unikátní gesto, do té doby nikdo medaili nevrátil, jenže už předané medaile se není možné tak snadno zbavit. V Archivu Kanceláře prezidenta republiky si na konci týdne všichni historikové vybrali dovolenou, tamní úřednice nás však odkázala na příslušné dokumenty, v nichž Pavel Brázda stále figuruje jako držitel metálu. "Pavel Brázda, medaile Za zásluhy, II. stupeň, 2008," uvádí aktuální seznam oceněných tímto typem státní pocty. A že výtvarník už medaili doma nemá, nikoho nezajímá. Medaile se uděluje, takže vrátit ji prezidentovi je vlastně totéž jako ji prodat, distancovat se od jednou přijatého daru jaksi nelze.

A platný zákon o státních vyznamenáních ČR z července 1994 ani nepočítá s tím, že by chtěl někdo medaili vrátit. Obdarovanému ji může vzít jedině soud. "Vyznamenaný, kterému byl pravomocným rozhodnutím soudu uložen trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, je povinen vrátit propůjčené nebo udělené vyznamenání Kanceláři prezidenta republiky," říká legislativa. 

Řády se jen propůjčují, po úmrtí majitelů se musejí vrátit na Hradčany. Ve výhodě jsou jen cizinci, vesměs hlavy států. Třeba Řád bílého lva pozůstalí po zahraničních držitelích vyznamenání vracet nemusejí. Stát se totiž nechce handrkovat třeba s blízkými izraelského prezidenta Ezera Weizmana (1924-2005), jenž dostal Řád bílého lva od prezidenta Havla v roce 1996. Nebo s dětmi britské premiérky Margaret Thatcherové (1925-2013), která stejný řád dostala v roce 1999. Prý jde i o reprezentaci republiky, ale kdo dneska ví, kam se zatoulal třeba Řád bílého lva udělený polskému prezidentovi Lechu Kaczyńskému? Metál dostal v lednu 2010 v Praze od Václava Klause, ale už 10. dubna téhož roku zahynul při pádu letadla u Smolenska. A kde je dnes konec československému Řádu bílého lva, jehož nositelem byl Muammar Kaddáfí? Nebo Benito Mussolini? A kam se zatoulal "bílý lev" propůjčený rumunskému diktátorovi Ionu Antonescovi nebo východoněmeckému vůdci Erichu Honeckerovi?

* Jak stará je v českých zemích tradice udělování vyznamenání?

* Kdo z českých velikánů dostal rakouský císařský Řád Františka Josefa?

* Proč se musejí řády vracet a medaile zůstanou vyznamenaným?

* Proč nemá řád udělený in memoriam reálnou podobu a příbuzní dostanou jen památeční listinu?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 2. LISTOPADU 2015.