Britský týdeník The Economist zařadil českého prezidenta Václava Klause mezi kontroverzní východoevropské politiky, kteří vyhledávají špatnou publicitu. Ve svém posledním čísle se prestižní týdeník zaměřil především na maďarského premiéra Viktora Orbána, ale píše i o Klausovi, jenž "nejnověji napadl západní diplomaty, kteří podpořili pochod homosexuálů v Praze".
"Chudé země, které potřebují investice a náklonnost od bohatších států, by měly vylepšovat svou image a vyhýbat se půtkám. Proto se může zdát zvláštní, že mnoho politiků v exkomunistické Evropě s její roztřesenou ekonomikou a bezpečností dělá pravý opak," píše The Economist, který se ptá, "proč někteří východoevropští politici vyhledávají špatnou publicitu".
V článku nazvaném Nepříjemná parta označuje za nejvýraznější případ maďarskou vládu premiéra Orbána, která od nástupu k moci před rokem vyvolala záplavu kritiky ze zahraničí zákony ohrožujícími svobodu médií a nezávislost centrální banky a naposledy možným stíháním bývalého premiéra. Orbánova vláda ale není podle týdeníku jediným zdrojem obav.
"Gruzínský prezident Michail Saakašvili si pohrává s myšlenkou pokračovat jako premiér; zklamal tak některé své západní fanoušky, kteří ho považovali za výzvu věčné vládě postsovětských autokratů, jako je Vladimir Putin," uvedl The Economist.
"V roce 2009 český prezident Václav Klaus radostně hrozil vykolejením lisabonské smlouvy a nejnověji napadl západní diplomaty, kteří podpořili pochod homosexuálů v Praze," napsal týdeník.
"Tato nepříjemná parta má sklon opovrhovat konvenční diplomacií a publicitou, a proto je v těchto věcech špatná. Například Václav Klaus obvykle odmítá hovořit se zahraničními novináři, pokud mu neslíbí, že otisknou celé jeho odpovědi," dodal týdeník.
Připomíná ale, že v jednotlivých zemích se nelíbí tendence házet politiky z oblasti do jednoho pytle. Politici zde také připomínají, že byli zvoleni, aby dělali změny, ne aby si dělali přátele. The Economist píše, že Maďaři důrazně podporují Orbánův příkrý přístup a "mnoha Čechům se líbí, když se jejich prezident staví proti eurofederalistům".
Domnívá se také, že umírněný přístup například nynějšího polského premiéra Donalda Tuska sice možná přináší skromné odměny, ale umíněnost bratří Kaczyńských nevedla k viditelným trestům. "Spory nejsou konec světa. Když opadne poprask, mohou přinést ústupky a ne izolaci. Je tomu tak proto, že někteří Východoevropané mohou být rozčilující, halasní a neelegantní, ale v moderní Evropě jsou nezbytní," uzavřel The Economist.