Kritika hlavy státu
Klaus nechce přímou volbu prezidenta, řekl jeho kancléř

Prezident Václav Klaus není příznivcem přímé volby hlavy státu. Řekl to jeho kancléř Jiří Weigl. Česká republika byla podle Klause vždy parlamentní, a ne prezidentskou republikou. Prezident se podle kancléře domnívá, že primární legitimitu v zemi nese parlament.

"Zavedení přímé volby hlavy státu by bez podstatných změn ústavy a volebního zákona byl nepromyšlený krok, který by dále oslabil možnost efektivního vládnutí v naší zemi, rozkolísal politickou scénu a nevyřešil žádný ze skutečně závažných problémů, před nimiž naše veřejnost stojí," tlumočil Weigl názor hlavy státu v Senátu. V horní parlamentní komoře se totiž koná konference k přípravě přímé volby prezidenta.

Přímou volbu prezidenta připravuje nynější vládní koalice, měla by být dvoukolová, podobná nynějším volbám do Senátu. Vyjednavači tří vládních stran se na tom shodli i s opoziční ČSSD. Kandidát na prezidenta by musel získat podpisy 50 tisíc obyvatel. Nominovat by ho mohla také skupina deseti senátorů nebo dvacet poslanců.

"Prezident volený všemi občany by z definice disponoval daleko větší legitimitou než dosud. Legitimitou na rozdíl od vlády neodvozenou. A tím bychom velmi zproblematizovali dosavadní uspořádání a vyvážení moci výkonné," prohlásil kancléř hlavy státu s tím, že přínos přímé volby bez dalších změn by byl minimální. Odpovědným přístupem by bylo otevření ústavy a snaha nově vyvážit postavení jednotlivých mocí ve státě.

Ústava by se měnit neměla, tvrdí Klaus

Prezident si podle Weigla myslí, že problémem Česka není nadměrná převaha moci výkonné, kterou by bylo potřeba omezit rozdělením pravomocí mezi vládu a prezidenta. Problémem je prý naopak slabost vlád a jejich neschopnost realizovat konzistentní politický program.

Prezident si také podle Weigla myslí, že nynější česká ústava je v ohledu pravomocí jednotlivých složek státní moci vyváženým celkem, jehož funkčnost je prověřena tradicí.

"Zjevné nedostatky" nepřímých voleb prezidenta v posledních letech, například druhé zvolení Václava Havla jen v důsledku zatčení opozičního poslance Miroslava Sládka či "velmi sporné projevy otevřeného politického boje v průběhu poslední prezidentské volby" nejsou podle Klause důsledkem nepřímé prezidentské volby, ale důsledkem rozpolcení politické scény a boje o minimální většinu v parlamentu.

Takové problémy ale podle prezidenta nevyřeší změna způsobu volby hlavy státu, ale změna volebního zákona. Ta by "umožnila nalézání a vytváření jasných parlamentních většin pro podporu vlády i pro zvolení prezidenta", uvedl Weigl. Prosazování přímé volby je podle Klause v tomto kontextu únikem od problému. Ústavní změna tohoto typu může být pro veřejnost efektní, ale nic neřešící, a mohla by rozkolísat vyvážení jednotlivých mocí ve státě.