Prezident Václav Klaus se za slova o svém předchůdci Václavu Havlovi pro polský týdeník Do Rzeczy nestydí, považuje je za správná a pravdivá. "Jsou to věty, které říkám už dávno," uvedl Klaus při čtvrteční návštěvě jižních Čech. Prezident rovněž nešetřil kritikou vůči Petru Nečasovi. Vadí mu, že premiér dosud nebyl schopen najít ministra obrany.
Klaus označil Havla v rozhovoru mimo jiné za extrémního levičáka, který bořil existující lidský řád. Podle svých slov ale žádné nelichotivé komentáře na Havlovo jméno nedělal. "To jsou všechno věty, které já říkám dávno, ne-li dokonce desetiletí. Byly to lehce nahozené věty, za které se vůbec nestydím, které, myslím, jsou správné a pravdivé, a navíc říkal jsem je už dávno," řekl.
České centrum mezinárodního PEN klubu ve středu Klause v otevřeném dopise vyzvalo, aby se útoků na Havla zdržel. Autoři dopisu napsali, že je právem intelektuála polemizovat s myšlenkami, mělo by se tak ale dít s úctou a noblesou. Dopis označil prezident za nerozumný. "Za prvé doporučuji, aby si přečetli můj dlouhý rozhovor pro polský týdeník, který má 12 otázek, jedna vyplývá z druhé, a jedna z nich logicky dochází k tomu, v čem se lišily mé názory od názorů Václava Havla," uvedl s tím, že tyto jeho názory nejsou žádnou novinkou. "A teď si je nějaká skupinka lidí vytáhla jako terč, do kterého bude střílet," dodal Klaus.
Havla Klaus zmínil také při společném rozhovoru s Milošem Zemanem, kterého prý na rozdíl od Klause při přebírání prezidentského úřadu nečeká na Pražském hradě žádné překvapení. V sídle hlavy státu byly podle Klause při odchodu Havlova týmu například ze zdí vytrhány na míru vyrobené knihovny.
Klaus je prezidentem deset let. Úřadu se ujal přibližně měsíc poté, co skončil mandát Havlovi. Oba politici byli názorovými odpůrci. Po Havlově předloňském úmrtí Klaus význam svého předchůdce ocenil. Později se vůči němu začal opět vymezovat.
Ministerstvo bez ministra
Končícímu prezidentovi Václavu Klausovi se nelíbí, že ministerstvo obrany je od prosince bez ministra. Klaus to uvedl v Českých Budějovicích při návštěvě pivovaru Budvar, kde také poznamenal, že premiérovi Petru Nečasovi (ODS) rozmlouval jmenování vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) do čela resortu. Po jejím následném rychlém odvolání prý čekal, že jméno nového ministra bude známé bezprostředně po vánočních svátcích.
"Skoro automaticky jsem myslel, že v prvních dnech ledna za mnou pan premiér přijde s nějakým návrhem. Nic takového se nestalo," poznamenal Klaus. Jeho funkční období končí 7. března, nahradí ho Miloš Zeman.
Ministerstvo obrany nyní provizorně vede osobně premiér Nečas. Podle dostupných informací hledá nového šéfa resortu, kterým by měl být nestranický odborník, není ale stále úspěšný.
Podle Klause ale čas běží rychle. "Nemáme ministra ani první týden v lednu, ani první týden v únoru. Já myslím, že to dobře není," podotkl prezident.
Nečas odvolal v prosinci vicepremiérku Peake z čela resortu po pouhých osmi dnech ve funkci, protože prý po rychlých personálních krocích ztratila jeho důvěru. Následovala zatím poslední z řady vládních krizí, kdy vicepremiérčina strana LIDEM hrozila určitou dobu odchodem z kabinetu. Peake byla jmenována poté, co z funkce odešel respektovaný ministr Alexandr Vondra z ODS.
Klaus uvedl, že jmenování Peake měl od počátku za chybu - stejně jako fakt, že k celé "zápletce" na ministerstvu došlo. "Samozřejmě jsem panu premiérovi jmenování paní Peake rozmlouval," připustil prezident.
Nečas zřejmě nemá s hledáním ministra obrany štěstí. V kuloárech už zněla jména nynějšího prvního náměstka na ministerstvu a někdejšího náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka či velvyslance v Berlíně Rudolfa Jindráka. Zmiňován v souvislosti s postem byl ale například také nynější velvyslanec u NATO a někdejší náměstek na obraně Jiří Šedivý či velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. V posledních dnech se zase proslechla jména generálního sekretáře ministerstva Jana Vylity či někdejšího šéfa vojenského zpravodajství Ondřeje Páleníka.
