Verdikt Ústavního soudu
Klaus souzen nebude, Dienstbier se bojí "utržení ze řetězu”

Exprezident Václav Klaus se nebude zodpovídat před Ústavním soudem z údajné velezrady. Soud při uzavřené poradě pléna zastavil řízení o žalobě podané Senátem. Důvodem zastavení řízení je to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel a soudci dospěli k závěru, že nyní se již údajným proviněním v prezidentské funkci zabývat nemohou.

Senátoři v ústavní žalobě vyčítali Klausovi novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus navzdory pravomocnému verdiktu nijak nerozhodl. Dále senátorům vadilo to, že Klaus nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a že v posledních měsících nenavrhoval další kandidáty na ústavní soudce

"Pokud to tak je, nezbude všem nic jiného, než to rozhodnutí soudu respektovat. Pokud zastavili řízení, může to být pouze proto, že žaloba byla oprávněná, ale vznikla překážka pro to ten případ zkoumat. To tedy může být jedině z toho důvodu, že soud vyhodnotil, že prezidenta nelze pro velezradu stíhat po vypršení mandátu. Mrzí mě to, protože by bylo zajímavé jak by se Ústavní soud postavil k jednotlivým bodům té žaloby. Pokud je tedy verdikt takový, znamená to, že prezident se může ke konci funkčního období utrhnout ze řetězu a hrozí z jeho strany ještě závažnější kroky než byla tato amnestie," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ senátor Jiří Dienstbier, jeden z iniciátorů žaloby.

Předseda Senátu Milan Štěch řekl, že rozhodnutí respektuje a předpokládá to i u senátorů, kteří žalobu iniciovali a přidali se k ní. Ústavní soudci ani nevyhověli jejich přání, aby poskytli výklad k prezidentským pravomocím. "Ústavní soud to odmítl, že není kompetentní tuto činnost provádět," uvedl Štěch po nahlédnutí od odůvodnění verdiktu. Soud podle něj poukázal i na aktuální znění ústavy, jež formuluje prezidentské pravomoci konkrétněji než původní verze platná za Klause.

Podle generálního sekretáře soudu Ivo Pospíšila se řízení o ústavní žalobě svým charakterem vymyká ostatnímu rozhodování Ústavního soudu, v mnohém připomíná trestní řízení. "Primárním účelem toho řízení je v podstatě odstranění z funkce prezidenta, který poškozuje zájmy státu a právního státu, což neplatí v případě, kdy uplynulo funkční období bývalého prezidenta," uvedl Pospíšil.

Lidé kolem Klause rozhodnutí přivítali, označili je za očekávatelné. "Ale pan prezident by se neobával ani meritorního projednávání. Ta žaloba je od začátku nezodpovědnou exhibicí. Někteří senátoři si asi myslí, že politika, která se jim nelíbí, musí být postavena mimo zákon," uvedl bývalý Klausův tajemník Ladislav Jakl. Podle někdejšího Klausova kancléře Jiřího Weigla je logické, že soud rozhodl právě takto. Celá kauza podle něj byla nesmyslná a dehonestující.

Klausův advokát Marek Nespala je spokojený, že soud akceptoval exprezidentovu obhajobu. Nespala od počátku upozorňoval na to, že řízení by se mělo zastavit po vypršení mandátu. O verdiktu prý Klause informoval, nyní jej chtějí pečlivě nastudovat. Exprezidentovy pocity si netroufl hodnotit.

Verdikt označil za předvídatelný také expert na ústavní právo Václav Pavlíček. "Můj názor byl od počátku ten, že po uplynutí funkčního období už ústava neumožňuje, aby byl (bývalý prezident) stíhán," řekl Pavlíček.

Plénum Ústavního soudu nebylo při rozhodování jednotné. Soudkyně Ivana Janů nesouhlasila se zastavením řízení. Soudce Stanislav Balík měl výhrady pouze k odůvodnění. Jejich odlišná stanoviska se stanou součástí nálezu, nejsou však právně závazná. Rozhodující je stanovisko většiny soudců.

V době podání žaloby zákon výslovně nestanovoval, co se stane, když prezidentův mandát před rozhodnutím Ústavního soudu vyprší. Bylo proto na soudcích, jak tento právní problémy vyřeší. Současný zákon už uvádí, že řízení o žalobě pro velezradu bude pokračovat i po skončení funkčního období prezidenta. Na Klause ale dopadá pouze starší předpis.

Nejasnou právní otázkou zůstává to, co by se stalo, kdyby Klaus znovu uspěl v boji o Hrad. Řízení před ÚS by se možná muselo obnovit. Je ovšem otázkou, zda by se řídilo podle starých pravidel, nebo podle aktuálního znění zákona, které třeba pro ústavní žalobu vyžaduje souhlas Sněmovny. Pavlíček se domnívá, že usnesení Ústavního soudu je definitivní tečkou a nové projednávání již nepřipadá v úvahu.

Zákon ukládal Ústavnímu soudu, aby se žalobou na Klause zabýval přednostně před všemi ostatními kauzami. Nyní by se mohli soudci vrátit k ostatní agendě. Čeká je například rozhodování o církevních restitucích.