Česko-německá deklarace neměla za cíl vyřešit všechny problémy minulosti mezi oběma státy. Také v ní nešlo o smíření mezi dvěma národy, ale spíš o smíření se s vlastní minulostí. Na konferenci v Praze to řekl bývalý prezident Václav Klaus, který deklaraci před 20 lety jako tehdejší český premiér společně s německým kancléřem Helmutem Kohlem podepsal.
"Věděli jsme, že deklarace není pokusem vyřešit různé choulostivé problémy minulosti. Deklarace byla pro ty, kteří chtěli slyšet a chápat, sdělením, že problémy minulosti řešit nebude, protože řešitelné nejsou," řekl Klaus. Připomněl, že v deklaraci bylo uvedeno, že každá ze stran má na otázky minulosti vlastní právní názor. Zároveň se v ní ale psalo, že spáchané křivdy náležejí minulosti a nemohou zatěžovat budoucí vztahy.
Bývalý prezident se také ohradil proti tomu, aby deklarace byla označována za smíření Čechů a Němců. "Já jsem vždycky v té době polemizoval se slovem smíření. Já ho považuji za prázdné, falešné, nepoužitelné, zlé a přicházející z německé strany. A já jsem to nikdy nechtěl akceptovat," řekl Klaus. "Mluvil jsem o pokoře k minulosti a vybídl jsem ke smíření se s minulostí se svou vlastní," doplnil.
Klaus také považuje za nadbytečná pozdější vstřícná gesta politiků vůči sudetským Němcům, kteří byli po druhé světové válce odsunuti z Československa. Zmínil v této souvislosti to, že vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) v roce 2005 uznala zásluhy německých antifašistů a omluvila se jim za křivdy způsobené po osvobození. Kritizoval také projev premiéra Petra Nečase (ODS) v bavorském zemském sněmu v roce 2013 nebo loňské vystoupení ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) na sudetoněmeckém sjezdu v Norimberku.
