Prezident Václav Klaus dnes v prostorách prezidentské knihovny na Pražském hradě představil svou novou knihu Rok sedmý. Kniha je ohlédnutím za rokem 2009, ve kterém se toho podle hlavy státu hodně událo u nás, i v zahraniční politice. Zítra bude prezident knihu podepisovat od 14 hodin v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí.
"Podařilo se přidat sedmý exemplář do pokusu o řadu deseti roků v prezidentském úřadě, který mám to štěstí vykonávat," představil prezident svůj nový knižní počin. "Tato kniha je takovým odrazem, jak všechny události loňského roku buď sledoval, nebo je ve svých projevech komentoval a nebo byl aktivním účastníkem prezident republiky."
ČTĚTE TAKÉ: Klaus podepisoval novou knihu, vítali omylem Havla
Prázdný novoroční projev
Klaus nezapomněl upozornit na nové členění knihy: "I když jsem člověk relativně konzervativní a zdráhal jsem se udělat nějakou radikální změnu, tady změna je." Na rozdíl od předchozích prezidentových publikací je Rok sedmý členěn nikoli podle žánrů, ale tematicky. Čtenáři si tak mohou nalistovat prezidentovy projevy k zákonům a vetům zákonů, k Evropské unii a nebo k finanční a ekonomické krizi.
"Chci, aby čtenář dostal do rukou členění, které bude současně jistou autorskou interpretací, a tedy i ‚návodem‘ k četbě," vysvětluje Klaus změnu struktury nové knihy v její předmluvě.
Prezident svou novou knihu představil na neobvyklém místě, v prezidentské knihovně spjaté se jménem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Klause se zde dosud žádná tisková konference nekonala. Prezidenta k volbě místa vedla skutečnost, že Hrad chystá oslavy 160. výročí Masarykova narození. Masarykova knihovna by měla být od úterý otevřena i veřejnosti.
"Máme o naší budoucnosti romanticky snít, nebo se raději máme vážně zaposlouchat do kakofonie, vyjadřující reálně existující zájmy a tendence, probíhající uvnitř evropského kontinentu?" ptá se například prezident v příspěvku nazvaném Co nám říká dnešek o budoucnosti Evropy, který pronesl v Německu v rámci projektu "Výzva budoucnosti". "'Óda na radost‘, umělý přílepek Deváté symfonie, je vším, jen ne odrazem reality. Touha po všeobecném sbratření lidstva je jistě chvályhodná, ale s realitou doby před dvěma sty lety, ale ani doby naší a všech dob, které si dovedeme představit, moc společného nemá. (...) Zdá se mi, že v posledních letech či desetiletích došlo v Evropě k důležitému, ale ne dostatečně pochopenému, analyzovanému a diskutovanému posunu. Směr posunu na ose občan-stát a na ose trh-centrální plánování byl úplně jiný, než jaký jsme my v bývalých komunistických zemích v radostném okamžiku pádu komunismu očekávali. Chtěli jsme být blíže u občana a trhu a dále od státu a regulace. Formální svobodu a demokracii sice máme, ale kolem sebe máme stále více regulovaný systém a postdemokracii. V ekonomické oblasti nevidím jen současnou finanční a hospodářskou krizi, která představuje dramatickou, ale přesto ‚pouze‘ cyklickou krizi, tj. krátkodobý a střednědobý jev. Vidím také již dlouhotrvající podrývání základů pro zdravé hospodářství, pro pozitivní hospodářský růst a pro celosvětovou prosperitu. Postbismarckovský sociální systém a zcela zbytečné zdražování energie a omezování její nabídky na základě iracionálních environmentalistických představ brzdí ekonomiku. Nejsem si jist, zda evropské hospodářství nároky současného sociálního systému a útok environmentalismu ustojí."
Foto: ČTK
